From Wikipedia, the free encyclopedia
Svých 21 nokturen pro sólový klavír napsal Frédéric Chopin mezi léty 1830 a 1846, dle jiného datování 1827–1848.[1] Dle většiny zdrojů jimi tento žánr dosáhl svého vrcholu.[1][2]
Prvních 18 nokturen vydal Chopin za svého života, další dvě byla, přes Chopinovo přání všechny jeho nevydané rukopisy spálit, vydána posmrtně. Navíc se k nokturnům řadí i posmrtně vydané Lento con gran espressione cis moll.[1]
Chopin se při své tvorbě inspiroval nokturny Johna Fielda[3], ten však na Chopinovo dílo pohlížel negativně.[4]
„ | Již jsme viděli plaché, nežné city, které Field ve svých nokturnech obsáhl, nahrazené podivnými, cizími efekty. Pouze jeden génius si přivlastnil tento styl a propůjčil mu vše potřebné. Chopin ve svých poetických nokturnech nezpíval pouze s harmonií, která je pro nás zdrojem nepopsatelného potěšení, ale také ukázal netrpělivost a zmatek, které jeho nokturna vyvolávají. | “ |
— Franz Liszt [5] |
Často je také zmiňována podobnost s Belliniho kavatinami, ačkoliv není zřejmé, zda jimi byl Chopin přímo ovlivněn.[5]
Dle Fielda mají všechna Chopinova nokturna zpěvnou melodii v pravé ruce doprovázenou rozloženými akordy.[1] Většina skladeb plní jednoduchou formu A–B–A kde krajní sekce jsou lyrické a melodické, zatímco prostřední část je kontrastní, dramatická.[1] Výjimkou jsou nokturna č. 2, Op. 9 č. 2 a č. 16, Op. 55 č. 2, která nemají kontrastní část, č. 6, Op. 15 č. 3, s codou s novou melodií a č. 12 Op. 37 č. 2 ve formě ABABA.
Všechna nokturna jsou označena Lento, Larghetto nebo Andante, jediné nokturno č. 3, Op. 9 č. 3 vybočuje nadepsáním Allegretto.[6]
Pořadové číslo | Tónina | Opus | Publikování | Složeno | Věnování | Téma |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | b moll | Op. 9 No. 1 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | |
2 | Es dur | Op. 9 No. 2 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | |
3 | H dur | Op. 9 No. 3 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | |
4 | F dur | Op. 15 No. 1 | 1833 | 1830–1832 | Ferdinand Hiller | |
5 | Fis dur | Op. 15 No. 2 | 1833 | 1830–1832 | Ferdinand Hiller | |
6 | g moll | Op. 15 No. 3 | 1833 | 1833 | Ferdinand Hiller | |
7 | cis moll | Op. 27 No. 1 | 1835 | 1835 | Hraběnka d'Apponyi | |
8 | Des dur | Op. 27 No. 2 | 1837 | 1835 | Hraběnka d'Apponyi | |
9 | H dur | Op. 32 No. 1 | 1837 | 1837 | Baronka de Billing | |
10 | As dur | Op. 32 No. 2 | 1837 | 1837 | Baronka de Billing | |
11 | g moll | Op. 37 No. 1 | 1840 | 1838 | ||
12 | G dur | Op. 37 No. 2 | 1840 | 1839 | ||
13 | c moll | Op. 48 No. 1 | 1841 | 1841 | Laura Duperre | |
14 | fis moll | Op. 48 No. 2 | 1841 | 1841 | Laura Duperre | |
15 | f moll | Op. 55 No. 1 | 1844 | 1842–1844 | Jane Stirling | |
16 | Es dur | Op. 55 No. 2 | 1844 | 1842–1844 | Jane Stirling | |
17 | H dur | Op. 62 No. 1 | 1846 | 1846 | R. de Konneritz | |
18 | E dur | Op. 62 No. 2 | 1846 | 1846 | R. de Konneritz | |
19 | e moll | Op. 72 | 1855 | 1827–29 | ||
20 | cis moll | Op. P 1 No. 16 | 1870 | 1830 | ||
21 | c moll | Op. P 2 No. 8 | 1870 | 1837 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.