From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Nejzápadnější bod Česka se nachází na česko-německé státní hranici v korytě hraničního Újezdského potoka (německy Mähringsbach), na katastrálním území Újezd u Krásné,[2] zaniklé vesnice Újezd, části nejzápadnější obce Česka Krásná v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
| Nejzápadnější bod Česka | |
|---|---|
.jpg) Bod se nachází na dně potoka | |
| Geomorfologický tvar | Bod |
| Nejnižší bod | 565 m n. m.[1] |
| Stát | Česko |
 Ašský výběžek | |
  Nejzápadnější bod Česka | |
| Podloží | fylit |
| Povodí | Povodí Sály |
| Souřadnice | 50°15′9″ s. š., 12°5′26″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V místech, kde se hranice lomí opouští potok území Česka a pokračuje v zemském okrese Hof, vládní obvodu Horní Franky v německé spolkové zemi Bavorsko.
Vlastní bod je vyznačen hraničními znaky nepřímo. Leží totiž v korytě potoka mezi hraničními kameny 9C a 9DB (Deutschland Bayern) s letopočty 1844.[3]
V minulosti bylo za nejzápadnější místo Česka považováno česko-bavorsko-saské trojmezí. Západní okraj katastru Újezd u Krásné však leží o jeden kilometr západněji. Nejzápadnějším bodem Česka je tedy místo, kde Újezdský potok opouští území Česka a pokračuje v Bavorsku.[3] První hraniční smlouva z roku 1764 nevyřešila veškerá sporná území a spory na česko-bavorském pomezí a proto se v dalších letech uskutečnila dodatečná jednání. Definitivní stanovení hranice mezi Rakouským císařstvím a Bavorským královstvím vycházelo z demarkačního protokolu z roku 1842 a hraniční smlouvy, podepsané ve Vídni 24. června 1862. Smlouvou se vyřešily sporné lesní pozemky, studánky a rybníky a právo myslivosti atp. Teprve touto smlouvou se ustálila česko-bavorská hranice v dodnes nezměněné podobě.[4]
Po postoupení československého pohraničí ve prospěch Německa realizované na základě Mnichovské dohody se nejzápadnější bod Československa octnul na území nacistického Německa. Po druhé světové válce postihl vesnici Újezd odsun německého obyvatelstva. K dosídlení již nedošlo a následně se vesnice octla v hraničním pásmu a místo se stalo pro veřejnost nepřístupně. Od roku 1951 zde byla dislokovaná 4. rota Újezd, pohraničního útvaru 2. praporu Hranice, brigády Cheb.[5]
.jpg)
Teprve po sametové revoluci, když došlo k otevření hranic, odstranění ostnatých drátů a zábran se na místo nejzápadnějšího bodu mohla dostat veřejnost. Chůze po státní hranice se stala specifickým koníčkem.[6] K bodu však v 90. letech 20. století nevedla žádná cesta a turisté se museli na místo prodírat hustou vegetací. To se změnilo až v po roce 1990. Mezi hraniční kameny byl do potoka usazen ocelový sloupek s vyfrézovanými souřadnicemi N 50°15'08.66200" a E 12°05'26.07181".[7] V roce 2008 byl nedaleko nejzápadnějšího bodu postaven Most Evropy – Most Přátelství jako symbol zrušení hranic i česko-německého smíření. Rovněž byly instalovány ukazatele, které turisty k mostu přímo dovedou.[3] Po roce 2020 nechala obec Krásná postavit u nejzápadnějšího bodu jednoduchou dřevěnou patrovou útulnu, kde mohou turisté přečkat nepříznivé počasí a zdarma v patře přespat.[8]
Nejzápadnější bod Česko se nachází přírodním parku Smrčiny v Ašském výběžku v geomorfologickém podcelku Ašské vrchoviny v severozápadní české části Smrčin.[9]
Geologické podloží tvoří horniny smrčinského krystalinika saxothuringika (Sasko-durynské oblasti). Převládající horninou je zde fylit.[10][11]
Z české strany vede k nejzápadnějšímu bodu z obce Krásná zeleně značená turistická stezka přes Štítary (ve Štítarech je i vlaková zastávka na železniční trati z Aše do Hranic), zaniklou obec Újezd, kolem památníku Obětem války a Most Evropy – Most Přátelství. Druhou možností je cesta z Krásné po cyklostezce č. 2058 do Újezdu a pokračování po zelené turistické stezce.[12]
