izraelská zpěvačka, autorka písní From Wikipedia, the free encyclopedia
Naomi Šemer (hebrejsky: נעמי שמר, rodným jménem Naomi Sapir; 13. července 1930 – 26. června 2004) byla jednou z nejvýznamnějších izraelských autorek písní a textařek.[1] Za svého života byla označována jako „izraelská první dáma zpěvu.“[2]
| Naomi Šemer | |
|---|---|
 Hrob Naomi Šemer | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Naomi Sapir |
| Narození | 13. července 1930 Kvucat Kineret, Britský mandát Palestina (nyní Izrael) |
| Úmrtí | 26. června 2004 |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Kinneret Cemetery |
| Žánry | world music |
| Povolání | zpěvačka, autorka písní |
| Nástroje | hlas a klavír |
| Významná díla | Jeruzalém ze zlata |
| Ocenění | Izraelská cena (1983) čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) čestný doktor Ben Gurionovy univerzity |
| Manžel(ka) | Mordechai Horowitz |
| Děti | Ariel Horowitz |
| Web | naomi-shemer |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se v kibucu Kvucat Kineret u břehů Galilejského jezera, který pomáhali založit její rodiče. V roce 1950 nastoupila do Izraelských obranných sil, kde sloužila u Nachalu. Později studovala hudbu na Rubinově akademii v Jeruzalémě. Byla vdaná za Mordechaje Horowitze, se kterým měla dvě dětí: Lali a Ariela.[1]
V roce 1983 obdržela Izraelskou cenu za přínos izraelské kultuře.[1]
Několik jejích písní se stalo neoficiálními hymnami, jelikož texty jejich písní dokázaly v srdcích Izraelců probudit hluboké národní a emocionální cítění. Mezi její nejznámější písně patří Jerušalajim šel zahav („Jeruzaléme ze zlata“). Napsala ji před šestidenní válkou v roce 1967 a po dobytí východního Jeruzaléma a zpřístupnění Západní zdi k ní připojila další sloku.[2] O rok později tuto píseň navrhl tehdejší poslanec Knesetu Uri Avnery na izraelskou hymnu.[1] Návrh byl sice zamítnut, ale už samotný návrh vypovídá o významnosti jejích písní.
Ve psaní a skládání pokračovala až do své smrti. Zemřela v roce 2004 ve věku sedmdesáti tří let na následky rakoviny.
V roce 2005 byla v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolena 6. největším Izraelcem všech dob.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
