From Wikipedia, the free encyclopedia
Nanobakterie (Nanobacteria, případně u geologických nálezů Nannobacteria) je termín, který se užívá pro kontroverzní[1] nálezy útvarů, které byly označeny za nejmenší žijící buněčné organismy vůbec (v průměru asi 50 nm). V současnosti jsou však považovány za neživé částice.[2]
Nanobakterie popsal poprvé geolog Robert L. Folk v roce 1989 z hornin ve Viterbu v Itálii.[3] V roce 1996 byly podobné struktury nalezeny v meteoritu z Marsu (tzv. nález ALH84001).
Pro biologii objevili nanobakterie E. Olavi Kajander a Neva Ciftcioglu z Finska v roce 1998 a navrhli pro ně taxonomický název Nanobacterium sanguineum. Nalezli je v lidské a kraví krvi, a popsali je jako organismy, které jsou velmi odolné například k barvícím postupům, teplu a radiaci. V této práci uvádí, že se nanobakterie podílí na tvorbě ledvinových kamenů a malakoplakie.[4] V roce 2000 John O. Cisar a jeho tým zveřejnili studii, která nanobakterie označuje za krystaly a považuje DNA, nalezenou dříve Kajanderem a Ciftciogluem, za kontaminaci vzorku z prostředí.[5] V únoru 2005 NASA vydala zprávu, podle níž se nanobakterie rozmnožují v mikrogravitačních podmínkách, které panují ve vesmíru, asi pětkrát rychleji než na Zemi.[6] O rok později byl pořízen první video snímek nanobakterií.[7] V roce 2008 v periodiku PLoS byla zveřejněna studie, která odmítla nanobakterie jako živé organismy a považuje je za nebuněčné struktury (tzv. minerálfetuinové komplexy analogické prionům).[8] Také další článek v PNAS vyvrací nanobakterie jako živé entity, místo toho je označuje za nanočástice uhličitanu vápenatého.[9][10]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
