planetární mlhovina From Wikipedia, the free encyclopedia
NGC 7027 je velmi mladá a hustá planetární mlhovina[7] v souhvězdí Labutě s magnitudou 8,5.[8] Od Země je vzdálená přibližně 3 000 světelných let.[9] Objevil ji Édouard Stephan v roce 1878.[6][10] Jde o jednu z nejmenších planetárních mlhovin a přitom je zdaleka nejpodrobněji zkoumaná.[6] V roce 2019 byla v této mlhovině zjištěna přítomnost hydridu helia.[11]
| NGC 7027 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | hvězda a planetární mlhovina |
| Objevitel | Édouard Jean-Marie Stephan |
| Datum objevu | 1878 |
| Rektascenze | 21h 7m 1,8s[1] |
| Deklinace | 42°14′10,0″[1] |
| Souhvězdí | Labuť (lat. Cyg) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,68[2], 12,05[2], 10,9[3][4] a 9,1[5] |
| Úhlová velikost | 0,3′x0,2′[1] |
| Vzdálenost | 3 000 ly |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 0,1[6] ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 7027 |
| Jiná označení | NGC 7027, PK084-03.1, PN G084.9-03.4, HD 201272[1] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Patří mezi nejjasnější planetární mlhoviny.[12] Je viditelná i malým dalekohledem přibližně 2° severovýchodně od hvězdy Ný Labutě (ν Cyg).[13] Při malém zvětšení, např. 50x, objekt vypadá pouze jako poměrně jasná namodralá či modrozelená hvězda.[13] K pozorování podrobností v mlhovině je možné použít velké zvětšení,[13] protože má velkou plošnou jasnost.
Mlhovinu objevil Édouard Stephan v roce 1878 na observatoři v Marseille, kde objevil i mnoho dalších mlhovin.[6] Nezávisle na něm ji 14. listopadu 1879 objevil i Thomas William Webb.[6][10]
V roce 1977 byla pomocí Schmidtova dalekohledu na Yerkesově observatoři určena přesná optická poloha této planetární mlhoviny, aby bylo možné porovnat její snímky a rádiové mapy.[14]
Mlhovina byla mnohokrát fotografována Hubbleovým vesmírným dalekohledem.[15][16] Před pozorováním tímto dalekohledem byla mlhovina považována za protoplanetární mlhovinu, jejíž ústřední hvězda je příliš chladná na ionizaci okolního plynu, ale snímky potvrdily, že jde o planetární mlhovinu v raném období jejího vývoje.[6] Předpokládá se, že původní hvězda, ze které mlhovina vznikla, měla hmotnost asi 3 až 4 hmotností Slunce.[7]
NGC 7027 je jednou z nejjasnějších planetárních mlhovin ve viditelné oblasti.[17] Její plynná obálka začala vznikat před asi 600 lety,[9] takže je poměrně mladá a kvůli tomu má malý rozměr - zatímco běžné planetární mlhoviny mají průměr kolem 1 světelného roku, tato mlhovina má rozměr asi 0,2 krát 0,1 světelného roku.[6] Její tvar je velmi složitý a skládá se z eliptické oblasti ionizovaného plynu,[18] ležící uvnitř rozsáhlého neutrálního oblaku,[9] který je tvořen prachem a plyny.[19] Obálka mlhoviny má tvar protáhlého sféroidu, obsahuje oblast fotodisociace uspořádanou do tvaru jetelového lístku[18] a rozpíná se rychlostí 17 km/s.[9] Ústřední oblast mlhoviny vydává rentgenové záření, což svědčí o přítomnosti velmi vysokých teplot.[18] Eliptickou část mlhoviny obklopuje několik slabých soustředných modrých obálek.[15]
Je možné, že ústřední bílý trpaslík v mlhovině má akreční disk, který je místem vysokých teplot.[20] Tento bílý trpaslík by mohl mít hmotnost kolem 0,7 hmotnosti Slunce a jeho zářivý výkon dosahuje 7 700 násobek zářivosti Slunce.[17] Mlhovina prochází krátkým obdobím ve vývoji planetární mlhoviny, kdy jsou molekuly v její obálce postupně štěpeny na jednotlivé atomy ultrafialovým zářením ústřední hvězdy a tyto atomy jsou poté ionizovány.[15]
Rozpínající se halo mlhoviny má hmotnost asi trojnásobku hmotnosti Slunce a je asi 100x hmotnější než ionizovaná ústřední oblast. Takto výrazná ztráta hmotnosti ústřední hvězdy je přesvědčivým důkazem toho, že i hvězdy několikrát těžší než Slunce se mohou vyhnout závěrečnému výbuchu v supernovu.[6]
NGC 7027 má díky ústřední hvězdě bohaté a velmi ionizované spektrum.[7] Mlhovina je bohatá na uhlík a je velmi zajímavou laboratoří pro výzkum chemie uhlíku v husté molekulární hmotě vystavené silnému ultrafialovému záření.[21] Spektrum této mlhoviny ovšem obsahuje méně spektrálních čar neutrálních molekul, než je běžné. To je způsobeno právě rozkladem neutrálních molekul silným ultrafialovým zářením. [22] Místo toho obsahuje ionty s velmi vysokým ionizačním potenciálem.[23] V roce 2019 byla v této mlhovině zjištěna přítomnost hydridu helia, který je považován první molekulu, která se v raném vesmíru utvořila přibližně 100 000 let po Velkém třesku.[11] Výzkum z roku 2016 v mlhovině našel důkaz přítomnosti nanodiamantů.[24]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
