Mlhovina Tarantule
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mlhovina Tarantule (známá také jako 30 Doradus, NGC 2070) je velmi velká, pouhým okem viditelná emisní mlhovina.[4] Nachází se v severovýchodní části Velkého Magellanova oblaku, jde o nejjasnější objekt v této nepravidelné galaxii.[4] Název dostala podle svého vzhledu, připomíná pavouka – tarantuli. Nejprve byla kategorizována jako hvězda; že jde o mlhovinu, určil 5. prosince 1751 francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille.[2]
Tarantule | |
---|---|
Fotografie ze Spitzerova vesmírného dalekohledu. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | emisní mlhovina |
Objevitel | Nicolas Louis de Lacaille |
Datum objevu | 1751 |
Rektascenze | 05h 38m 42s[1] |
Deklinace | -69°06′00″[1] |
Souhvězdí | Mečoun (lat. Dorado) |
Zdánlivá magnituda (V) | 8[2] |
Úhlová velikost | 40'×25'[2] |
Vzdálenost | 179 000[2] ly |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | ~500[3] ly |
Označení v katalozích | |
Jiná označení | NGC 2070, 30 Doradus[2] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku o hmotnosti asi 800 000 M☉. Její skutečný rozměr je přibližně 1000 ly. Jde o tak rozsáhlý objekt, že pokud by se tato mlhovina nacházela od Sluneční soustavy stejně daleko jako známá Mlhovina v Orionu, pokrývala by na nebeské sféře oblast asi 30° (60 měsíčních úplňků).[3]
Vodík v mlhovině je ionizován horkými a mladými hvězdami a modrými veleobry v jejím jádru. Součástí mlhoviny je řada mladých hvězdokup, v mlhovině se také nachází nejaktivnější oblast překotného zrodu hvězd v celé Místní skupině galaxií.[4]
V roce 1987 na okraji hvězdokupy vzplála supernova SN 1987A – první blízká supernova pozorovaná moderní technikou.[4]
V mlhovině Tarantule se, kromě mnoha jiných, také nachází velmi mladá hvězdokupa R136. V září roku 2001 v ní objevili astronomové Philip Massey, Laura R. Pennyová a Julia Vukovichová hvězdu, která byla v té době považována za nejtěžší známou ve vesmíru. Tato hvězda spektrální třídy O3 je jedna ze složek spektroskopické a zákrytové dvojhvězdy R136-38.
Pomocí spektrografu umístěném na Hubbleově vesmírném dalekohledu byly přesně změřeny parametry vzájemného oběhu obou složek této dvojhvězdy a z nich pak byla přesně určena jejich hmotnost. Hmotnost větší hvězdy v tomto páru byla určena na 56,9 ± 0,6 M☉, její průměr je asi devětkrát větší než průměr Slunce (tj. asi 12,6×106 km), její povrchová teplota 50 000 K. Slabší složkou této dvojhvězdy je hvězda spektrální třídy O6 s průměrem 6,4 slunečních průměrů a teplotou 42 000 K. Oběžná doba je tři dny a devět hodin.[5][6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.