From Wikipedia, the free encyclopedia
Myslitel (francouzsky Le Penseur) je bronzová socha od francouzského sochaře Augusta Rodina. Socha zobrazuje nahou mužskou postavu v nadživotní velikosti. Muž sedí na kameni a jednou rukou si podpírá bradu, jako by byl v hlubokém zamyšlení. Socha se obvykle využívá jako vyobrazení filozofie. Existuje kolem 28 odlitků v plné velikosti, ve které postava měří kolem 186 cm na výšku. Ne všechny odlitky však byly vytvořeny za Rodinova života či pod jeho dohledem. Stejně tak existuje mnoho různých verzí v různých velikostech, některé jsou i z plastu.
Myslitel | |
---|---|
Myslitel před Musée Rodin v Paříži | |
Základní údaje | |
Autor | Auguste Rodin |
Rok vzniku | 1880–1902 |
Popis | |
Rozměry | výška 186 cm (bez podstavce) |
Výška | 183,6 cm |
Šířka | 97 cm |
Materiál | bronz |
Umístění | |
Umístění | Paříž, Musée Rodin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Socha nevznikla původně jako samostatné dílo. V rámci přípravy realizace první veřejné Rodinovy zakázky na portál Muzea dekorativního umění vznikla po roce 1880 řada soch, které byly určeny pro tento portál.[zdroj?]
Námětem portálu bylo ztvárnění části Peklo Dantovy Božské komedie. Z tohoto důvodu Byl zvolen název díla Brána pekel. Použité sochy měly symbolizovat hlavní postavy Dantova díla. Brána měla být završena sochou Danta, přemítajícího o svém díle. Nemělo jít o přesnou podobu, jeho postava byla spíše subtilní, ale o personifikaci všech básníků, zejména Baudelaira a Huga, ke kterým Rodin pociťoval nesmírný obdiv. Přestože na Bráně pekel pracoval Rodin prakticky po celý zbytek života, portál za jeho života nebyl veřejně vystaven a byl odlit do bronzu až 10 let po jeho smrti. Vlastní muzeum nebylo postaveno nikdy.[zdroj?]
Sochy použité v Bráně pekel byly však zpracovány i jako jako samostatná umělecká díla: Myslitel (Le Penseur, původně zvaný Básník), Polibek (Le Baiser – sousoší Paola a Francesky z Brány pekel), Ugolin. Tato díla jsou známa z pozdějších bronzových odlitků či provedení v mramoru.[zdroj?]
Kompozice sochy navazuje na antické vzory, zejména Torzo belvedérské, které je dnes vystaveno ve Vatikánských muzeích. Na rozdíl od klasického ztvárnění tématu přemýšlení, kde jsou osoby oblečené, případně i se zbraněmi či jinými atributy (Pallas Athéna, Michelangelovy sochy, např. Mojžíš, Myslbekova Oddanost, Podobizna kováře Jecha od Karla Purkyně) je Rodinův Myslitel zcela bez oblečení a jakýchkoli ilustrujících nástrojů. Symbolizuje tak univerzálnost myšlení. Vztah mezi duchem a tělem je zvýrazněn svalnatým zpracováním aktu. Výraz obličeje i celého těla, kde se loket pravé ruky opírá o levé koleno, svědčí o hlubokém soustředění při řešení závažného dilematu. I když podle původního určení socha byla určena pro pohled zepředu, akt je promodelovaný jako celek, což vynikne při pohledu na záda sochy.[zdroj?]
Tento výjev z Brány pekel byl údajně poprvé označen za „Myslitele“ pracovníky ve slévárně, kterým postava připomínala Michelangelovu sochu Lorenza II. Medicejského „Il Penserioso“ (též Myslitel či Přemýšlející).[1] Nicméně podobnost je jen vnější, socha je oblečená a postavení rukou i nohou je zcela odlišné.[zdroj?]
Původní sádrový model realizovaný v letech 1881-2 byl vysoký 87 cm a byl poprvé vystaven v Kodani v roce 1888. Zvětšenou verzi sochy vytvořil Rodin se svými asistenty v letech 1902-3. Originál v sádře, vysoký 182 cm, vlastní Rodinovo muzeum v Paříži. Poprvé byl vystaven v roce 1904. Dílo okamžitě slavilo ohromný úspěch. Byly v něm rozpoznány síla lidství i symbol demokracie. Bronzový odlitek sochy byl v roce 1906 instalován před pařížským Pantheonem (od roku 1922 v zahradě Rodinova muzea). V roce 1917, v roce Rodinovy smrti už existovalo 8 odlitků zvětšené verze Myslitele. Početné odlitky sochy dnes zdobí řadu míst na více kontinentech a svědčí o všeobecném uznání, kterému se toto dílo těší. Samotné dílo se stalo inspirací pro další generace umělců.[zdroj?]
Socha Myslitele zdobí také Rodinův hrob v Meudonu u Paříže.[zdroj?]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.