Mlynařík dlouhoocasý

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) je malý druh pěvce z čeledi mlynaříkovitých (Aegithalidae).

Mlynařík dlouhoocasý
Dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	mlynaříkovití (Aegithalidae)
Rod	mlynařík (Aegithalos)
Binomické jméno
Aegithalos caudatus (Linnaeus, 1758)
Mapa s rozšířením jednotlivých poddruhů Mapa s rozšířením jednotlivých poddruhů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Mladí ptáci

Ve střední Evropě se vyskytuje ve dvou poddruzích: mlynařík dlouhoocasý středoevropský (A. c. europaeus), který má nad okem silný tmavý pruh, a mlynařík dlouhoocasý severoevropský (A. c. caudatus), který má hlavu čistě bílou.^[2]

Popis

• Délka těla: 13–15 cm
• Rozpětí křídel: 16–19 cm
• Hmotnost: 6–8 g.

Má zavalité tělo a nápadně dlouhý stupňovitý ocas, který měří 6–10 cm.^[3] Svrchu je převážně černý s vínovým zbarvením na hřbetě, spodinu má bílou, šedou nebo narůžovělou, zobák, oči i končetiny tmavé a ocas taktéž černý s výraznými bílými vnějšími okraji. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně; mladí ptáci mají tmavé opeření po stranách hlavy.

Často se ozývá, nejčastěji vysokým „sri-sri-sri“ nebo „sirr-sirr-sirr“. Zpěv je tichý, nevýrazný.

Rozšíření

Vyskytuje se na rozsáhlém území Eurasie, přičemž východně zasahuje až po Kamčatku. V Evropě zcela chybí pouze na Islandu, v severní části Skandinávie a Skotských ostrovů, na Baleárech, Sardinii a Krétě. Většina populací je stálých, některé severské však na zimu migrují na krátkou vzdálenost.^[4]

Výskyt

Ve střední Evropě žije nejhojněji ve světlých vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s hustým podrostem. Zvláště v zimě se pak často vyskytuje také v parcích a zahradách.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí v počtu 55 000–110 000 párů od nížin po 1400 m n. m.^[2] Jeho početnost na našem území v posledních letech mírně klesá.^[5]

Chování

Dospělý pták na hnízdě

Mimo hnízdní období žije v menších hejnech až o 30 jedincích, obhajujících vlastní potravní teritorium. V zimě spolu ptáci i hřadují schouleni a těsně přitisknuti k sobě, což jim umožňuje větší odolnost vůči nízkým nočním teplotám. Děje se tak nejčastěji v hustých keřích 1–10 m nad zemí. Je velmi čilý a obratně šplhá i po velmi tenkých větvích.

Hnízdění

Aegithalos caudatus

Pohlavně dospívá již na konci prvního roku života; je monogamní. Hnízdo stavějí oba dospělí ptáci, a to u kmenů nebo ve větvích stromů či keřů, obvykle ve výšce 1,5–6 m. Hnízdo je kompaktní uzavřená kulatá stavba se silnými stěnami, široká průměrně 9–18 cm a vysoká asi 11–25 cm. Boční vletový otvor, který v průměru měří 30 mm, je téměř vždy umístěn v horní části hnízda. Postaveno je zejména z mechů, lišejníků a pavučin, ale často i z jiných měkkých materiálů včetně peří, vlny nebo srsti.^[6][7]

V jedné snůšce je 8–12 (vzácně i 5–16) světlých, jemně červenohnědě skvrnitých, 14,2 × 11,1 mm velkých vajec, na nichž sedí samice, které samec přináší potravu. Inkubační doba je 13–14 dní.^[2][7]

S krmením mláďat často vypomáhá až 8 jiných dospělých mlynaříků. Mláďata hnízdo opouštějí po 14–18 dnech a dalších až 14 dnů jsou ještě krmena mimo ně.^[3]

Ve volné přírodě se dožívá obvykle 2–3 let.

Potrava

Živí se zejména hmyzem a pavouky, na jaře požírá též mladé pupeny a různé plody, v zimě i semena.