Minibus

Minibus je silniční vozidlo, které se počtem míst k sezení řadí mezi mikrobus a midibus. Vyrábějí je častěji výrobci dodávkových automobilů než výrobci autobusů, protože minibusy mají často s dodávkovými vozy shodnou konstrukci.

Iveco Daily

Fiat Ducato/Peugeot Boxer/Citroën Jumper

Minibusy na bázi italské dodávky Iveco Daily nabízí firma Iveco Bus, nástupce vysokomýtské Karosy. Další české firmy nabízejí minibusy vzniklé přestavbou různých evropských dodávek. Nejčastější cca 14–17místné minibusy v Česku vycházejí z dodávek Mercedes Benz Sprinter, Iveco Daily, Volkswagen LT/Crafter, Ford Transit (provedení „Bus M2“). Objevují se i menší, cca dvanáctimístné, minibusy VW Transporter, Fiat Ducato (Peugeot Boxer, Citroën Jumper), Ford Transit (do r. 2000). Na podvozku Iveco Daily je vyráběn například český minibus/midibus Dekstra či slovenský Rošero First. Dříve byl na stejném podvozku vyráběn český minibus/midibus SKD Stratos.

Terminologie je neoficiální a není ustálená, v některých zemích a zdrojích jsou za podskupinu minibusů považovány i midibusy, někdy až do délky 10,5 či 11 metrů, jindy jsou naopak typické minibusy i v českých zdrojích označovány jako mikrobusy (například Mercedes Benz Sprinter,^[1][2] Iveco Daily^[3] atd.).

V systému Pražské integrované dopravy (PID) je minibus definován jako vozidlo o délce maximálně 8 metrů. Vozidla o délce 8,01 až 10 metrů jsou pak považována za midibusy a vozidla o délce 10,01 až 11 metrů spadají do kategorie midibus+.

Samořídící minibus

Prvním samořídícím minibusem, resp. mikrobusem, je Olli. Přepravuje cestující v Berlíně v uzavřeném firemním areálu a má kapacitu 8 míst. Jeho cestovní rychlost je kolem 9 km/h. Překážkám se neumí vyhnout a tak před nimi zastavuje; občas „vidí“ překážku i tam, kde se žádná nevyskytuje.^[4]