Remove ads
Miloslav Pelíšek (19. listopadu 1855 Krouna – 6. listopadu 1940 Brno)[1] byl český profesor deskriptivní geometrie na České technické vysoké škole v Brně (dále ČTVŠ).
| Miloslav Pelíšek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. listopadu 1855 Krouna,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. listopadu 1940 (ve věku 84 let) Brno,  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov (Brno) |
| Povolání | matematik a učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako jednorozený syn evangelickému učiteli Josefu Pelíškovi (11. února 1827 – 5. března 1876) a Anně Hermíně, dceři reformovaného faráře, roz. Košutové (20. července 1831 – 4. září 1876), kteří byli sezdáni v roce 1851. Otec Josef koupil v Krouně grunt, kde se říkalo "U Němců" (někdejší Taussigova chalupa). Miloslav Pelíšek navštěvoval nižší reálku v Poličce a vyšší reálku Jihlavě. Roku 1876 začal studovat na Německé vysoké škole technické v Praze a matematiku na Karlově universitě v Praze. R. 1880 vykonal státní zkoušku z deskriptivní geometrie a matematiky a r. 1885 z fyziky pro vyšší reálné školy.
Od října 1881 se stal asistentem deskriptivní geometrie (u prof. Karla Küppera) a od r. 1882 matematiky na Německé vysoké škole technické v Praze, kde působil do r. 1886. Zde předložil r. 1885 habilitační spis: Wesen und Wirkung bildlicher Darstellungen. Vzhledem k tehdejší nemožnosti akademického postupu přerušil r. 1886 habilitační řízení a stal se učitelem České státní průmyslové škole v Plzni (do r. 1897), kde působil jako profesor. Od roku 1887 je profesorem Státní průmyslové školy v Praze (do r. 1908). Od r. 1895 je vládním komisařem pro inspekci průmyslových pokračovacích škol. R. 1896 byl jmenován dopisujícím a r. 1899 mimořádným členem Královské české společnosti nauk v Praze. Od roku 1908 supluje deskriptivní geometrii na ČTVŠ v Brně. V tomto roce se zúčastnil (zatím neúspěšně) konkurzu na řádné profesorské místo.[2] V únoru 1909 je jmenován řádným profesorem. Jeho působením se od roku 1909/10 mění náplň předmětu deskriptivní geometrie[3]. Na brněnské technice vedl i nepovinné přednášky[4]. Ve školním roce 1911/1912 je děkanem odboru kulturního inženýrství; ve školním roce 1917/1918 děkanem odboru stavebního inženýrství (děkan Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně). Ústav deskriptivní geometrie ČTVŠ vedl od r. 1908 do r. 1925 a i poté na škole dále přednášel. V den svých 70. narozenin (19. listopadu 1925) byl jmenován čestným občanem Krouny, místa svého rodiště. V roce 1926 odešel do penze. Vědecky pracoval až do své smrti. Největších úspěchů dosáhl v kinematické geometrii, kde výsledky jeho prací o středech křivostí trajektorií neproměnné rovinné soustavy přešly jako "Pelíškova konstrukce" do učebnic.
Bydlel v Brně-Veveří, Smetanova ulice 53. Nikdy se neoženil, zůstal svobodný, neměl dědice. Rodnou Krounu navštívil naposledy na podzim v roce 1939. Svůj majetek odkázal (závětí sepsanou 12. října 1940 v sanatoriu v Brně-Králově Poli) vědeckým institucím (České akademii, Jednotě českých matematiků, Moravské přírodovědné společnosti a ČVŠT Brno; Nadaci pro chudé a nadané studenty České vysoké školy technické v Brně). Dům odkázal České akademii věd a umění. Rodné Krouně odkázal obnos 10 000 K.; úroky z tohoto odkazu měly být rozděleny každoročně v den jeho narozenin místním chudým. Po smrti byl zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. listopadu 1940. Je pohřben na Ústředním hřbitově města Brna, Vídeňská 96, skup. H 3, hrob č. 19; bronzový portrétní reliéf vytvořil sochař Rudolf Hlavica v roce 1941 (reliéf byl odcizen v 90. letech 20. století), pomník zhotovil Karel Racek. O jeho hrob se dodnes stará (dle Pelíškovy závěti) brněnská pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.
Remove ads
- Česká akademie věd a umění (člen)
- Jednota českých matematiků a fyziků v Praze (čestný člen)
- Královská česká společnost nauk (člen od r. 1896)
- Moravská přírodovědecká společnost (člen)
- Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně
- Brněnský odbor Jednoty českých matematiků a fyziků (dlouholetý místopředseda)
Napsal řadu vědeckých pojednání v češtině, němčině a francouzštině z nové geometrie, subjektivní perspektivy, deskriptivní geometrie a kinematické geometrie, matematiky a fyziky, z nichž některá vzbudila zájem zahraničních odborníků; mimo to napsal analýzy vědeckých děl z literatury české, německé, francouzské a anglické.
Nejdůležitější původní práce:
- V Královské učené společnosti nauk
- Ueber Normalen an Kegelschnitte u. damit verwandte Probleme (1883)
- O místě os šroubových pohybů, jimiž lze přemístiti přímku v prostoru (1885)
- Ueber perspektivische Restitution, Bewegung u. Verzerrung (1886)
- Ueber eine specielle durch ein dioptrisches System bestimmte Raumcollineation (1886)
- Ueber Wirkungen perspektivischer Darstellungen (1886)
- Grundzüge der Reliefperspektive (1886)
- Perspektivische Studien (1888)
- Sur quelques généralisations d'une relation appliquée par Hamilton et Mannheim (1901)
- V České akademii
- O pohybu kloubového sborceného čtyřúhelníka (ojniční pohyb v prostoru) (1900)
- V časopise pro pěstování mathematiky a fysiky
- O základech perspektivy prostorové (1887)
- O metrických relacích transversál (1896)
- O středech křivosti kotálnic (1891)
- Grunert-Hoppe's Archiv für Mathematik u. Physik v Berlíně
- Ueber den Ort der Axen der Schraubenbewegungen für Ueberführung einer Strecke im Raume (1887)
- Programmová práce
- O zvláštním výtvaru svazku ploch druhého stupně s průmětnou řadou rovin druhého stupně (1889)
Na ČTVŠ vydal své přednášky:
- Přednášky o deskriptivní geometrii spojené s projektivní geometrií a kinematickou geometrií (1922)
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads