český teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní From Wikipedia, the free encyclopedia
Miloš Raban (20. června 1948, Kryštofovo Údolí – 7. ledna 2011, Liberec[1]) byl římskokatolický kněz, teolog, filosof a inženýr, od roku 1990 farář ve farnosti Raspenava a administrátor excurrendo farností Hejnice a Mníšek u Liberce.
| Admodum Reverendus Dominus doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D., SChLJ | |
|---|---|
| kněz biskupský vikář litoměřické diecéze kaplan jurisdikce Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Jmenování | biskupským vikářem litoměřické diecéze pro školství (2006–2011) |
| Předchůdce | Antonín Bratršovský |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 20. června 1948 |
| Místo narození | Kryštofovo Údolí,  Československo |
| Datum úmrtí | 7. ledna 2011 (ve věku 62 let) |
| Místo úmrtí | Liberec, Česko |
| Místo pohřbení | Bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích |
| Potomci | 2 dcery |
| Příbuzní | Přemysl Raban (sourozenec) |
| Povolání | vysokoškolský pedagog |
| Alma mater | ČVUT v Praze, Papežská univerzita Gregoriana v Římě |
| Známý díky | duchovní, teolog, filosof |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zasloužil se o rekonstrukci poutní baziliky Navštívení Panny Marie v Hejnicích a přilehlého františkánského kláštera, v němž založil Mezinárodní centrum duchovní obnovy (MCDO Hejnice), jehož byl ředitelem. Učil zejména filosofické kurzy na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, jejímž děkanem byl v letech 2005–2007. Také pracoval jako litoměřický biskupský vikář pro církevní školství. Byl kaplanem jurisdikce orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[2]
Narodil se v rodině lesního inženýra jako nejstarší ze tří dětí. Bratrem je profesor práva Přemysl Raban, sestra je také právnička. Vystudoval systémové inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, oženil se a stal se otcem dvou dcer. Až do roku 1977 pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Tam se definitivně obrátil k víře v Boha: „Dospěl jsem k tomu, že čím větší riziko člověk podstupuje, tím méně se může opřít o naše praktické bezpečnostní systémy. A tím více hledá oporu v něčem, co ho přesahuje. Tak jsem se dobral ke koncepci transcendentálního zajištění bezpečnosti.“[zdroj?!]
Rozhodl se studovat teologii, ale protože v Československu by ji legálně studovat nemohl a přitom ještě měl možnost odjet za hranice, v roce 1977 odjel legálně na služební cestu do Vídně, ze které se již nevrátil. Studoval teologii a filosofii nejprve na Papežské lateránské univerzitě, doktorát pak získal na Papežské univerzitě Gregoriana.
Osobně poznal psychiatra a filosofa Viktora Frankla, kterého navštěvoval ve Vídni. Stal se velkým znalcem jeho díla a na jeho filozofii postavil jak svou disertaci, tak metodiku své osobní spirituality na duchovní cestě za Bohem.[3]
Za velkých obtíží a s přispěním Mons. Karla Vrány, tehdejšího rektora papežské koleje Nepomucenum, získal od papeže Jana Pavla II. dispens od povinnosti celibátu.[3] V listopadu 1985 pak byl v Římě vysvěcen na kněze s určením, že jakmile to bude možné, nastoupí službu v rodné litoměřické diecézi.
Poté působil jako kněz v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Vzhledem k tomu, že vyrůstal uprostřed Prachovských skal, miloval horolezectví, a proto i během německého pobytu v horských výstupech pokračoval a zdolal většinu alpských vrcholů včetně Matterhornu či Mont Blancu.[4] Cestoval také po světě, navštívil mimo jiné USA, Filipíny a Brazílii.
V době, kdy už se zamýšlel usadit v Německu, navštívil Řím při příležitosti svatořečení Anežky České nový litoměřický biskup Koukl a komunistický režim se v Československu zhroutil. Biskup Rabana požádal o návrat do rodné diecéze, poté jej poslal do Jizerských hor, do Raspenavy a do Hejnic, kde začal působit v roce 1990.
V Hejnicích zachránil téměř zničený františkánský klášter a poutní baziliku. Sehnal desítky miliónů korun na rekonstrukci, vybudoval zde Mezinárodní centrum duchovní obnovy a obnovil proslulost tradičního poutního místa. Prý to bylo snadné: „stačilo se modlit“. Sháněl peníze na obnovu baziliky i kláštera, kde se dalo – získával tisíc po tisíci a milión po miliónu od tuzemských i zahraničních nadací, církví, státu, sponzorů. Šedesát milionů korun na celkovou rekonstrukci kláštera, které běžní sponzoři nedokázali pokrýt, poskytl fond PHARE.[5]
V budově bývalého kláštera, slavnostně znovu vysvěcené apoštolským nunciem Giovanni Coppou 5. ledna 2001, sídlí Mezinárodní centrum duchovní obnovy, v němž se na seminářích a školicích pobytech scházejí vědci, politici, ale také manažeři firem nebo umělci. Výtěžek z pronájmu jde zpátky do provozu a oprav areálu.
Kromě rekonstrukce poutního místa, plnění běžných povinností správce farnosti a podílení se na přípravě a organizaci Plenárního sněmu české katolické církve učil též společenské vědy a humanitní předměty (zejména filosofii, religionistiku a psychologii) na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. V roce 2005 byl zvolen jejím děkanem, přičemž jeho hlavním úkolem bylo zastavit její úpadek a systematické ztrácení akreditací studijních programů. Poté, co fakultu stabilizoval, už v roce 2007 na další funkční období nekandidoval.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
