Milady Horákové (Praha)
ulice v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Ulice Milady Horákové v Praze je významná komunikace na hranici pražských Hradčan, Střešovic, Dejvic, Bubenče a Holešovic. Prochází západovýchodním směrem, na křižovatce s ulicí U Brusnice navazuje na ulici Patočkovu, přes křižovatku Špejchar, Letenské náměstí na Strossmayerovo náměstí, prochází tedy přes celou letenskou pláň.
| |||
|---|---|---|---|
 Ulice Milady Horákové, hlavní dopravní tepna Letné, zde u stanice metra Hradčanská | |||
| Umístění | |||
| Stát | Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 6, Praha 7 | ||
| Část obce | Hradčany, Střešovice, Dejvice, Bubeneč, Holešovice | ||
| Poloha | 50°5′52,08″ s. š., 14°24′30,6″ v. d. | ||
| Začíná na | Strossmayerovo náměstí 50°5′56″ s. š., 14°25′59″ v. d. | ||
| Končí na | Patočkova 50°5′40″ s. š., 14°23′31″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Denominace | 1990 | ||
| Pojmenováno po | Milada Horáková, Richard Belcredi, Letná a Jiří VI. Britský | ||
| Starší názvy | Belcrediho třída Letenská (Sommerbergstraße) Krále Jiřího VI. Obránců míru | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 462853 | ||
 | |||
| multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
V roce 1990 byla přejmenována ze třídy Obránců míru na Milady Horákové, podle advokátky popravené v 50. letech. Ulicí je vedena dvoukolejná tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka pražské MHD. V současnosti[kdy?] trpí dopravními zácpami, řešenými stavbou tunelu Blanka a v dolní části odkloněním automobilové dopravy z Letenského náměstí do Veletržní ulice.
Historie
Ze silnice osady Ovenec se v 18. století vyvinula páteřní komunikace předměstských osad Holešovice a Bubny, které byly sloučeny a roku 1884 připojeny k Praze, což vyvolalo úpravu silnice na městskou ulici a stavební boom. Od roku 1888 do roku 1940 a od roku 1945 se nazývala Belcrediho třída na památku českého místodržitele a ministra Richarda Belcrediho. Za okupace se jmenovala Letenská (německy: Sommerbergstraße[1], od června roku 1947 Krále Jiřího VI. (jako projev vděku Velké Británii za účast v boji o osvobození Evropy)[2] a od roku 1951 až do roku 1990 Obránců míru[3].
Na dětská léta zde prožitá vzpomínal spisovatel Václav Čtvrtek v knížce Z dětství i jinak[4].
10. července 1973 zde Olga Hepnarová na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí zabila 8 lidí.
Úřední a obchodní budovy
- Budova Ministerstva vnitra České republiky, čp. 1489/VII postavena 1935–1939, projekt arch. Kamil Roškot, Josef Kalous a Jan Zázvorka, lidově přezdívaná kachlíkárna. Památkově chráněný dominantní objekt na okraji Letenské pláně[5], druhá budova dostavěna po roce 1989.
- Hotel Belvedere - funkcionalistická budova ze 30. let 20. století, sloužící nepřetržitě svému účelu
- Obchodní dům Letná, dříve Brouk a Babka, nyní administrativní a nájemní budova
- Erhartova cukrárna - podnik se stylovým funkcionalistickým interiérem, otevřený roku 1937, činžovní dům čp. 387/VIII, návrh arch. Evžen Rosenberg, od roku 1993 zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek[6] a po roce 1995 prošel rekonstrukcí
- Obvodní pošta a telefonní ústředna čp. 383/VII, 1929-1931, návrh arch. Ladislav Machoň, budova památkově chráněná[7]
- Budova Národního archivu, původně Korunní archiv země České, čp. 133/VII, pozměněná realizace původního projektu arch. Jaroslava Fragnera; archivní fondy státní správy a klášterů, badatelna a knihovna.
- Bývalá Letenská kavárna - nárožní prostory v přízemí Molochova do Letenského náměstí - místo setkávání umělců 30.- 80. let 20. století, nyní Erotic City
- Velvyslanectví Indické republiky, Milady Horákové 93, čp. 60
- Nárožní budova Milady Horákové 95, čp. 85, podle které křižovatka třídy M. Horákové s Badeniho ulicí nesla označení Špejchar. Původně zde byl městský špejchar, později lidová restaurace Na špejchaře s kioskem a předzahrádkou. Po roce 1991 (již po zániku restaurace) byla budova zakoupena Církví Ježíše Krista svatých posledních dnů, kiosk byl zbourán a prostor bývalé předzahrádky oplocen.
- Bývalá administrativní budova Škoda Praha Dodavatelsko-inženýrský závod, stavba brutalistického stylu nad stanicí metra Hradčanská, nyní sídlo zdravotních a tělocvičných zařízení
Obytné domy
- Blok 13 luxusních činžovních domů zvaný Molochov (252 metrů dlouhý), funkcionalistická architektura, arch. Josef Havlíček a bratři Kohnové
- Činžovní dům čp. 479/VII, č.o. 75, podle prvního majitele zvaný U Kutílků, na fasádě pamětní deska Karla Kryla.
- Novorenesanční nárožní dům do Haškovy ulice, čp.599/VII, se sochami múz v nikách
- Činžovní dům čp. 612/VII, který si dal postavit řezbář Josef Krejčík, na fasádě sgrafitta podle návrhu Mikoláše Alše
- Činžovní dům čp. 154/VII, bydlel zde malíř Emanuel Krescenc Liška
Ostatní objekty a místa
(od východu k západu)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.