Praha-Dejvice (nádraží)
železniční stanice From Wikipedia, the free encyclopedia
železniční stanice From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Praha-Dejvice je železniční stanice v Praze-Dejvicích v městské části Praha 6 na adrese Václavkova 169/1 na trati Praha–Rakovník. Nachází se nedaleko stanice metra Hradčanská, nádražní budova stojí v čele Bachmačského náměstí. Zastavují zde osobní a spěšné vlaky společnosti České dráhy linek S5, S54, R45 a rychlíky linky R24 společnosti ARRIVA vlaky.
Praha-Dejvice | |
---|---|
staniční budova v září 2024 | |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha (část Dejvice) |
Ulice | Václavkova |
Souřadnice | 50°5′49,2″ s. š., 14°23′58,92″ v. d. |
Praha-Dejvice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 570663[1] |
Trať | Praha–Rakovník |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
V provozu od | 1830 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
Dopravní koleje | 3[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | metro A, tramvaj, autobus |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 49714/1-2259 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedná se o nejstarší pražské nádraží. Původně zde začínala nákladní Lánská koněspřežka, která od r. 1830 sloužila zejména pro dopravu dřeva z Křivoklátských lesů. Stanice byla umístěna vně města u křižovatky cest za Píseckou bránou, nedostatečné dopravní spojení této lokality s centrem města vyřešila tehdy zbudovaná Chotkova silnice. Z doby vzniku nádraží, z r. 1831, pochází i původní nádražní budova, která v upravené podobě dosud stojí za kolejištěm naproti současné budově.
Nádraží se stalo pražským překladištěm kladenského uhlí, jehož význam v době průmyslové revoluce postupně vzrůstal. Roku 1863 byla dráha přestavěna na parostrojní pohon společností Buštěhradská dráha. Od r. 1868 byla železnice prodloužena přes tunel v Královské oboře do nádraží Praha-Bubny, kde se napojila na trať Rakouské společnosti státní dráhy a vlaky tak mohou přes Negrelliho viadukt dojíždět na Státní, dnes Masarykovo nádraží. V šedesátých letech 19. století byla nejprve přestavěna původní budova, poté přistavěn vodojem (1872) a v roce 1873 byla postavena nová budova nádraží.
Za první republiky nádraží využíval prezident T. G. Masaryk pro cesty do lánského zámku. V roce 1927 byl zde zřízen prezidentský salonek s příjezdovou rampou a samostatným nástupištěm.
Všechny tři budovy jsou od roku 1999 chráněny jako kulturní památka.[2]
Budovy v roce 2016 přešly do majetku SŽDC.
Poblíž nádraží se nachází významný dopravní uzel tramvajové a autobusové dopravy při stanici metra Hradčanská.
Nádraží leží na uvažované rychlodráze na letiště a do Kladna. Navrhované bylo také vytvoření podzemního nástupiště s přímým spojením s podchodem a vestibulem stanice metra.
Stanice je vybírána jako lokace pro filmování historických filmů, domácích i zahraničních. Mezi mnohými např.:
Byl zde natočen také klip ke skladbě Jsem pohodlný od skupiny J.A.R.