polský skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Michał Kleofas Ogiński (25. září 1765, Guzów – 15. říjen 1833, Florencie) byl polský hudební skladatel, diplomat a politik. Tvořil zejména klavírní skladby (polonézy, mazurky). Známý je i jeho spis Listy o muzyce.[4] Za osobnost svých dějin ho považují jak Poláci, tak Litevci i Bělorusové.[5]
Michał Kleofas Ogiński | |
---|---|
Narození | 25. září 1765 Guzów |
Úmrtí | 15. října 1833 (ve věku 68 let) Florencie |
Místo pohřbení | Santa Croce |
Bydliště | Nizozemsko (1790–1791) Paříž (Desetiletí od 1790 – 1802) Spojené království (1791–1793) Litevské velkoknížectví (1793–1794) Konstantinopol (od 1794) Zalesse (od 1802) Petrohrad (od 1810) Vilnius (od 1817) Itálie (od 1823) Florencie (do 1833) |
Povolání | hudební skladatel, diplomat, politik a ministr |
Ocenění | Řád bílé orlice Řád sv. Stanislava |
Choť | Izabela Lasocká (od 1789) Maria de Nériová (od 1802) |
Děti | Amelia Załuská Ireneusz Kleofas Ogiński Franciszek Ksawery Ogiński Emma Ogińská Tadeusz Antoni Ogiński |
Rodiče | Andrzej Ignacy Ogiński[1][2] a Paula Szembeková[2] |
Rod | Ogińští |
Příbuzní | Gabriel Ogiński (synovec)[3] Emma Ostaszewská, Michał Karol Załuski, Karol Załuski, Ireneusz Załuski a Stanisław Maria Załuski (vnoučata) |
Funkce | mečník Litevského velkoknížectví (1789–1793) pokladník Litevského velkoknížectví (1793–1795) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z velmi vlivné šlechtické rodiny. Byl velvyslancem Polsko-litevské unie v Británii a Nizozemsku. Byl též běloruským poslancem. Zúčastnil se Kościuszkova povstání, kvůli čemuž musel odejít ze země. Roku 1794 emigroval do Itálie, pokračoval však v diplomatické činnosti pro polskou exilovou komunitu. Roku 1802 se vrátil do Polska. Zemřel však v Itálii, kde má i hrob ve florentském kostele Santa Maria Novella.[6]
Jeho nejznámější skladbou je polonéza Pożegnanie Ojczyzny (Sbohem vlasti), známá též jako Polonaise in A minor či Les Adieux, kterou napsal v emigraci. Skladba je považována za předzvěst romantismu.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.