norský biolog, pedagog a teolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Michael Sars (30. srpna 1805 Bergen – 22. října 1869 Christiania) byl norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog.
| Michael Sars | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. srpna 1805 Bergen,  Království Dánska a Norska |
| Úmrtí | 22. října 1869 (ve věku 64 let) Kristiania,  Norsko |
| Místo pohřbení | hřbitov Vår Frelsers (od 1869) |
| Alma mater | Univerzita v Oslu Bergen Cathedral School |
| Povolání | teolog, zoolog, kněz, profesor, biolog, mořský biolog a karcinolog |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Oslu |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Olafa (1856) |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Maren Sars (od 1831)[1] |
| Děti | Eva Nansen Ernst Sars Georg Ossian Sars Mally Lammers |
| Příbuzní | Odd Nansen a Irmelin Revold (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michael Sars se narodil v Bergenu v Norsku.[2] V letech 1818–1823 studoval na bergenské katedrální škole. Od roku 1823 studoval přírodopis a teologii na Královské Fredrikově univerzitě a studium dokončil jako kandidát teologie v roce 1828.[3] Několik let učil na různých školách, nejprve v Christianii (dnešní Oslo) a poté v Bergenu. V roce 1831 byl jmenován vikářem v Kinnu na severozápadním pobřeží Norska;[3] 8 let později přešel do Mangeru, severně od Bergenu.[3] V roce 1854 byl jmenován profesorem zoologie na univerzitě,[4] kde působil po zbytek svého života. Zemřel v roce 1869. V roce 1831 se oženil s Maren Welhaven, sestrou epického básníka Welhavena, měli spolu 7 dcer a 7 synů.[5] Jeho syn Johan Ernst byl profesor historie, syn Georg Ossien byl mořský biolog a profesor zoologie, jeho dcera Eva byla zpěvačka a provdala se za Fridtjofa Nansena.
Michael Sars vydal svou první publikaci v roce 1829 – Bidrag til Søedyrenes Naturhistorie (Příspěvky k přírodopisu mořských živočichů); druhá následovala v roce 1835 – Beskrivelser og Iagttagelser over nogle mærkelige eller nye i Havet ved den Bergenske Kyst levende Dyr af Polypernes, Acalephernes, Radiaternes, Annelidernes og Molluskernes Classer (Popisy a pozorování pozoruhodných nebo nových živočichů nalezených na pobřeží Bergenu, patřících k…).[3] Tato publikace zaznamenala mezinárodní ohlas, na základě toho Sars obdržel stipendium norského parlamentu a dostal možnost odcestovat v roce 1837 do Paříže, Bonnu, Frankfurtu, Lipska, Drážďan, Prahy a Kodaně. Dále vydal rozsáhlé dvousvazkové dílo pod titulem Fauna Littoralis Norvegiae. V těchto publikacích Sars popisuje nové taxony, což byla obvyklá činnost vědců jeho doby, ale zároveň popsal životní cyklus, rozmnožování, trofické vztahy, chování a geografické rozšíření. Britský zoolog Edward Forbes vydal řadu biogeografických článků, ve kterých tvrdil, že v hloubce větší než 300 fathom (550 m) nežijí žádní živočichové – Forbesova nulová hranice života. Michael Sars a jeho spolupracovníci napsali řadu zpráv vydaných v norských časopisech, kde poznamenali přítomnost několika taxonů v norských fjordech v hloubkách až 450 fathom (820 m).[4] Po jedné ze svých expedic Sars popsal první stopkovitou lilijici (Crinoidea)[2] – Rhizocrinus lofotensis.[3] Tento nález podnítil akademické kruhy k zájmu o hlubokomořské výzkumy a předznamenal expedice Challengeru a dalších podobných podniků ve světě. Byl prvním, kdo popsal přisedlé fáze medúzovců (Scyphozoa), a zaznamenal vývoj měkkýšů z volně plovoucích larev.[2] Po expedici u norských břehů v roce 1849, navštívil Sars v roce 1851 Terst a v zimě 1852–1853 Neapol a Messinu. V roce 1851 byl přijat do rady Bergenského muzea.
Michael Sars byl jedním z posledních velkých taxonomů – zoologů, kteří víceméně úspěšně kategorizovali organizmy ve všech důležitějších živočišných skupinách. Michael Sars popsal fosilie z norských nalezišť, z toho je patrný jeho širší zájem o poznání druhů. Sars byl osloven norským parlamentem, aby biologicky zkoumal rybářské oblasti norského pobřeží se zaměřením na sledě a tresky. S výzkumy začal, ale zastihla jej smrt, některé z těchto již téměř dokončených prací vydal posmrtně jeho syn – Georg Ossian Sars.
V roce 1855 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd. Obdržel čestné doktoráty od univerzit v Curychu (1846) a Berlíně. V Norsku je považován za největšího norského zoologa. Je po něm pojmenována ulice Sars' gate v Oslo a Michael Sars gate ve Florø a Stavengeru.
World Register of Marine Species (WoRMS) uvádí 260 mořských druhů popsaných Michaelem Sarsem.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
