Mezinárodní den studentstva
připomínkový den, 17. listopadu From Wikipedia, the free encyclopedia
připomínkový den, 17. listopadu From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Byl vyhlášen roku 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí; stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.
Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ.[1] Po listopadových událostech roku 1989 začali čeští i slovenští poslanci brojit proti MDS s odůvodněním, že jde o komunistický svátek; objevily se snahy jej zrušit. To bylo vyloučené, takže tehdejší zákonodárci prosadili, aby se 17. listopad stal Dnem boje za svobodu a demokracii; tím Mezinárodní den studentstva z kalendáře dočasně vypadl. Takto byly události ze 17. listopadu 1939 a 1941 zastíněny 17. listopadem 1989, který je intenzivně připomínaný a propagovaný.[2]
Novelou zákona o státních svátcích[3] byl v únoru 2019 zásluhou Národního parlamentu dětí a mládeže a Studentské komory Rady vysokých škol[4] tento den přidán také mezi vyjmenované státní svátky s pracovním klidem, s názvem „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“.
Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS; následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami.
Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých[pozn. 1] vysokých škol na dobu tří let,[pozn. 2] zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.[11] Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1 200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943; z těchto 1 200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.[11]
Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.