Coro: Mexicanos al grito de guerra
el acero aprestad y el bridón.
Y retiemble en sus centros la tierra,
al sonoro rugir del cañón.
¡Y retiemble en sus centros la tierra,
al sonoro rugir del cañón! |
Refrén: Mexičané, na ryk válečný,
Chopte se uzd a oceli,
Ať zem se zachvěje v posádkách
Na hřmotnou ozvěnu děl.
Ať zem se zachvěje v posádkách
Na hřmotnou ozvěnu děl. |
Estrofa I Ciña ¡oh Patria! tus sienes de oliva
de la paz el arcángel divino,
que en el cielo tu eterno destino
por el dedo de Dios se escribió.
Mas si osare un extraño enemigo
profanar con su planta tu suelo,
piensa ¡oh Patria querida! que el cielo
un soldado en cada hijo te dio. |
1. sloka Vlasti, nechť skráň tvou ozdobí olivová snítka
Kterou dá ti boží archanděl míru
Neboť v nebi je tvůj osud věčný
Zapsán prstem Božím.
Leč když nepřítel jaký opováží se
znesvětit tvou prst svým krokem,
Pomysli, milovaná Vlasti, že nebe
Dalo ti v každém synu vojáka. |
Estrofa II En sangrientos combates los viste
por tu amor palpitando sus senos,
arrostrar la metralla serenos,
y la muerte o la gloria buscar.
Si el recuerdo de antiguas hazañas
de tus hijos inflama la mente,
los recuerdos del triunfo tu frente,
volverán inmortales a ornar. |
2. sloka Vidělas je již v bojích krvavých,
S hrudí v které láska k tobě se ozývá,
Klidně jdoucí vprostřed střel,
Hledající čest nebo smrt.
Jestli paměť porážek dávných
Tvým synům sráží mysli,
Ať paměť triumfu čelo tvoje
Ó nesmrtelná, ozdobí. |
Estrofa III Como al golpe del rayo la encina,
se derrumba hasta el hondo torrente,
la discordia vencida, impotente,
a los pies del arcángel cayó.
Ya no más, de tus hijos la sangre,
se derrame en contienda de hermanos;
sólo encuentre el acero en tus manos
quien tu nombre sagrado insultó. |
3. sloka Jako blesk, co kmen stromu
Rozrývá do hloubi,
Tak ty neshodu ponechej bez síly
Vrženou k tvým nohám archandělem.
Ať krev tvých synů nikdy víc
Neplyne v bojích bratrovražedných.
Jen ať ocel naleznou v tvých rukou
Ti, kteří tvé svaté jméno poskvrnili. |
Estrofa IV Del guerrero inmortal de Zempoala
te defiende la espada terrible,
y sostiene su brazo invencible,
tu sagrado pendón tricolor.
Él será del feliz mexicano
en la paz y en la guerra el caudillo.
porque él supo sus armas de brillo
circundar en los campos de honor. |
4. sloka Nesmrtelného válečníka ze Zempoaly
Krutý meč tě brání,
A jeho neporazitelné rámě
Podpírá tvojí tříbarevnou vlajku.
To on šťastné Mexičany
Provede ve válce i míru,
Protože uměl obklopit ctí svou zbraň
Na polích slávy. |
Estrofa V Guerra, guerra sin tregua al que intente
de la Patria manchar los blasones,
Guerra, guerra, los patrios pendones
en las olas de sangre empapad.
Guerra, guerra. En el monte, en el valle,
los cañones horrísonos truenen,
y los ecos sonoros resuenen
con las voces de ¡Unión! ¡Libertad! |
5. sloka Válka, válka tomu
Kdo poskvrnit chce erb Vlasti
Válka, válka, ať praporce
nasáknou vlnami krve.
Válka, válka, v horách i údolích
Strašné moždíře nechť hřmí,
nechť ohlušující jejich hřmot se rozeznívá
Ozvěnou slov Jednota! Svoboda! |
Estrofa VI Antes, Patria, que inermes tu hijos,
bajo el yugo su cuello dobleguen,
tus campiñas con sangre se rieguen,
sobre sangre se estampe su pie.
Y tus templos, palacios y torres
se derrumben con hórrido estruendo,
y sus ruinas existan diciendo:
De mil héroes la Patria aquí fue. |
6. sloka Než Vlasti odzbrojíš své syny,
ať pod jařmo skloní své krky,
ať tvá pole se krví nasytí,
Ať v té krvi stanou svými kroky.
Tvé svatyně, paláce i věže
Padnou s obřím rachotem,
Pozůstanou po nich ruiny řkoucí:
"Tu byla Vlast tisíců hrdinů" |
Estrofa VII Si a la lid contra hueste enemiga,
nos convoca la tropa guerrera,
de Iturbide la sacra bandera,
mexicanos, valientes seguid.
Y a los fieles bridones les sirvan
las vencidas enseñas de alfombra;
los laureles del triunfo den sombra
a la frente del Bravo Adalid. |
7. sloka Leč když proti nepřátelům
Vyzve nás oddíl bojový,
Pod prapor Iturbida,
Mexičané, odvážně půjdeme.
A pro věrné hřebce,
Nechť kobercem budou nepřátel prapory;
Ať věnce vavřínu dá stín
Čelu chrabrého vojevody. |
Estrofa VIII Vuelva altivo a los patrios hogares,
el guerrero a cantar su victoria,
ostentando las palmas de gloria
que supiera en la lid conquistar.
Tornaránse sus lauros sangrientos
en guirnaldas de mirtos y rosas,
que el amor de las hijas y esposas,
también sabe a los bravos premiar. |
8. sloka Ať bojovník navrátí se domů
Ať vyzpívá své vítězství;
Ať ovívá se palmami vítězství
Které v boji s nepříteli dobyl.
Ať jeho zkrvavené věnce laury
Promění se ve věnce mirty a růží,
Kterými láska dcer a žen
Odmění odvážné tvé syny. |
Estrofa IX Y el que al golpe de ardiente metralla,
de la Patria en las aras sucumba,
obtendrá en recompensa una tumba
donde brille, de gloria, la luz.
Y, de Iguala, la enseña querida
a su espada sangrienta enlazada,
de laurel inmortal coronada,
formará de su fosa una cruz. |
9. sloka A ten, který pod ostrým nábojem
Padl na oltáři Vlasti,
Obdrží hrobku díků
Kde světlo chvály.
S Rovností, milovaným symbolem
Připnutým ke kopí zkrvavenému,
Ověnčený nesmrtelným vavřínem,
Promění svůj hrob ve svatý kříž. |
Estrofa X ¡Patria, Patria! tus hijos te juran
exhalar en tus aras su aliento,
si el clarín, con su bélico acento,
los convoca a lidiar con valor.
¡Para ti las guirnaldas de oliva!
¡Un recuerdo para ellos de gloria!
¡Un laurel para ti de victoria!
¡Un sepulcro para ellos de honor! |
10. sloka Vlasti! Otčino! Tví synové slibují
vypustit duši na tvých oltářích,
Jestli jen bojová píšťalka
Povede je do boje.
Pro tebe vavřínové věnce!
Pro ně památka slávy!
Pro tebe věnce vítězství!
Pro ně mohyla cti! |