Metuje
řeka v okrese Náchod, přítok Labe From Wikipedia, the free encyclopedia
řeka v okrese Náchod, přítok Labe From Wikipedia, the free encyclopedia
Metuje (německy Mettau) je řeka v Česku, v severovýchodních Čechách, levý přítok Labe. Je 77,2 km dlouhá. Povodí Metuje má rozlohu 607,6 km² a malou částí zasahuje i do Polska v tzv. Českém koutku v západním Kladsku a v okolí vsi Łączna. Nejvyšším bodem povodí je Vrchmezí (1084 m) v Orlických horách.
Metuje | |
---|---|
Metuje v Pekle | |
Základní informace | |
Délka toku | 77,2 km |
Plocha povodí | 607,6 km² |
Průměrný průtok | 6,08 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-01-03-001 |
Pramen | |
Broumovská vrchovina 50°36′29,31″ s. š., 16°4′52,32″ v. d. okolo 630 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe 50°20′17,6″ s. š., 15°55′5,4″ v. d. 248 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj – Teplice nad Metují, Hronov, Velké Poříčí, Náchod, Nové Město nad Metují, Jaroměř) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metuje (původně nazývaná Medhuje, podoba Metuje byla lidovou výslovností) má (na rozdíl od lidové etymologie „med tu je“) jméno původu praevropského: jeho základem je indoevropský kořen *medh- „prostřední“ (rozuměj prostřední řeka mezi Úpou a Orlicí) – srov. latinské medius „střední“ a litevské říční jméno Meduja. První doklad jména pochází z 12. století (1186 super Methugiam).[1]
Pramení v nadmořské výšce okolo 630 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí (přírodní rezervace Peklo). Z významnějších obcí leží na této řece Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. V Jaroměři ve výšce 248 m, v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny, ústí do Labe a v něm jsou její vody odváděny do Severního moře.
Na Metuji bylo kolem 35 mlýnů.[19]
Tok Metuje je pstruhovou vodou od revíru Peklo k pramenům. Vodácky využívaný je úsek Teplice nad Metují po ústí Olešenky (41 km, obtížnost WW I), odtud po most nad Novým Městem nad Metují (4 km, obtížnost WW III) a odtud po ústí (23,4 km, obtížnost WW I).[20]
Na dolním toku mezi Novým Městem nad Metují a Jaroměří je řeka doprovázena širokou nivou – Metujská niva. V roce 1902 zde bylo založeno Ústřední vodní společenstvo Metuj se sídlem v Krčíně, které nechalo mezi lety 1902–1912 v nivě vybudovat zavlažovací systém k zavlažování luk tvz. přeronem k zajištění zvýšení senařských výnosů.[21] U Jaroměře byl v roce 2011 závlahový systém obnoven[22][23] a je Českou společností ornitologickou od roku 2012 využíván k řízeným záplavám jako managementovému opatření na podporu biodiverzity při správě ptačího parku Josefovské louky.[24]
Celý horní tok Metuje od pramene po Hronov protéká CHKO Broumovsko, první přítoky řeka sbírá ve skalním městě a národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Na středním toku tvoří hluboké údolí Metuje podstatnou část přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují. V údolní nivě před samým soutokem s Labem u Josefova se nachází přírodní památka Stará Metuje, která kopíruje meandrující tok stejnojmenného ramene řeky. Mezi oběma říčními rameny se nachází nestátní ptačí park Josefovské louky.
Průměrný průtok Metuje u ústí činí 6,08 m³/s.[25]
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř:[26]
Průměrné měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř v roce 2014:[26]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Maršov nad Metují | 57,30 | 94,68 km² | 1,03 m³/s | 63,3 m³/s |
Hronov | 45,70 | 248,59 km² | 2,77 m³/s | 114,0 m³/s |
Krčín | 17,30 | 498,80 km² | 5,33 m³/s | 167,0 m³/s |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.