Metro v Oslu

Metro v Oslu
	Logo
Základní informace
Délka sítě	85 km
Počet linek	5
Počet stanic	101
Datum otevření	1966
Parametry
Typ metra	klasické metro
Rozchod koleje	1435 mm
Přívod proudu	třetí kolejnicí a vrchním vedením
Napětí	750 V ss
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů	T 1000, T 1300, T 2000, MX 3000
Depa	4
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Oslu (norsky Oslo T-bane) je systém metra v hlavním městě Norska, Oslu. Je to středně velký dopravní systém a jediný systém metra v Norsku.

Stručná fakta Základní informace, Délka sítě ...

Zavřít

V současnosti tvoří síť 5 linek o délce zhruba 80 km se 95 stanicemi. Většina sítě je vedena po povrchu, pouze v centru a v hustě zastavěné oblasti v podzemí. Provozovatelem sítě je společnost T-banen, dceřiná firma dopravního podniku města Osla (A/S Sporeveier). Metro přepraví v průměru za rok 2011 kolem 81 milionů cestujících.

Síť tvoří 6 linek, sjíždějící se v centrální části a 8 tratí ( Grorudbanen, Furusetbanen, Østensjøbanen, Lambertseterbanen, Holmenkollbanen, Kolsåsbanen, Røabanen a Sognsvannsbanen). Interval mimo centrální okružní trasu je 15, někdy i 30 minut. Síť má čtyři depa – Majorstuen, Avløs, Etterstad a Ryen. V provozu jsou dvou až šestivozové soupravy.

Linka 1 (světle modrá)

Linka 1: Frognerseteren – Stortinget – Helsfyr – Bergkrystallen
Frognerseteren – Voksenkollen – Lillevann – Skogen – Voksenlia – Holmenkollen – Besserud – Midtstuen – Skådalen – Vettakollen (– Gulleråsen - pouze ve směru Frognerseteren) – Gråkammen – Slemdal – Ris – Gaustad – Vindern – Steinerud – Frøen – Majorstuen – Nationaltheateret – Stortinget – Jernbanetorget – Grønland – Tøyen – Ensjø – Helsfyr - Brynseng – Høyenhall – Manglerud – Ryen – Brattlikollen – Karlsrud – Lamberseter – Munkelia – Bergkrystallen

Linka 2 (oranžová)

Linka 2: Østerås – Smestad – Stortinget – Ellingsrudåsen
Østerås – Lijordet – Eiksmarka – Ekraveien – Røa – Hovseter – Holmen – Makrellbekken – Smestad – Borgen – Majorstuen – Nationaltheateret – Stortinget – Jernbanetorget – Grønland – Tøyen – Ensjø – Helsfyr – Brynseng – Hellerud – Tveita – Haugerud – Trosterud – Lindeberg – Furuset – Ellingsrudåsen

Linka 3 (fialová)

Linka 3: Mortensrud - Ulsrud - Brynseng - Stortinget - Smestad - Kolsås
Mortensrud - Skullerud - Bogerud - Bøler - Ulsrud - Oppsal - Skøyenåsen - Godlia - Hellerud - Brynseng - Helsfyr - Ensjø - Tøyen - Grønland - Jernbanetorget - Stortinget - Nationaltheatret - Majorstuen - Borgen - Smestad - Montebello - Ullernåsen - Åsjordet - Bjørnsletta - Jar - Ringstabekk - Bekkestu a - Gjønnes - Haslum - Avløs - Gjettum - Hauger - Kolsås

Linka 4 (tmavě modrá)

Linka 4: Bergkrystallen – Ryen - Brynseng - Stortinget - Ullevål Stadion - Storo - Økern - Grorud - Vestli
Bergkrystallen – Munkelia – Lambertseter – Karlsrud – Brattlikollen – Ryen – Manglerud – Høyenhall – Brynseng – Helsfyr – Ensjø – Tøyen – Grønland – Jernbanetorget – Stortinget – Nationaltheatret – Majorstuen – Blindern – Forskningsparken – Ullevål stadion – Nydalen – Storo – Sinsen – Løren - Økern - Risløkka - Vollebekk - Linderud - Veitvet - Rødtvet - Kalbakken - Ammerud - Grorud - Romsås - Rommen - Stovner - Vestli

Linka 5 (zelená)

Linka 5: (směr Ringen) Sognsvann - Ullevål Stadion - Stortinget - Carl Berners Plass - Storo (směr Vestli) - Ullevål Stadion - Stortinget - Carl Berners Plass - Økern - Grorud - Vestli
( směr Ringen (Storo) Sognsvann - Kringsjå - Holstein - Østhorn - Tåsen - Berg - Ullevål Stadion - Forskningsparken - Blindern - Majorstuen - Nationaltheatret - Stortinget - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Carl Berners Plass - Sinsen - Storo ( směr Vestli anebo Sognsvann)- Nydalen - Ullevål Stadion - Forskningsparken - Blindern - Majorstuen - Nationaltheatret - Stortinget - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Carl Berners Plass - Hasle - Økern - Risløkka - Vollebekk - Linderud - Veitvet - Rødtvet - Kalbakken - Ammerud - Grorud - Romsås - Rommen - Stovner - Vestli

Půlená linka 6 (není v provozu od 2016)

Linka 6 se půlila se linkou 4, počínala ve stanici Storo, kde jela ve směru Bekkestua přes Carl Berners Plass, Stortinget a Smestad.
Bývalá linka 4 jezdila v úseku Bergykrystallen - Storo
Linka 4 jezdí nově v úseku Bergykrystallen - Vestli a linka 6 byla zrušena. Půlené linky 4 a 6 nahradila linka 5.

Východní tratě

Østensjøbanen byla otevřena jako tramvajová trať z čtvrti Vålerenga do Oppsalu v 1926.
Lambertseterbanen byla otevřena také jako tramvajová trať ze stanice Brynseng (Østensjøbanen)do stanice Bergkrystallen v 1957. V roce 1966 byla spojena na novou trať mezi stanicemi Jernbanetorget a Helsfyr.
Grorudbanen byla otevřena mezi stanicemi Tøyen a Grorud v roce 1966. Do stanice Vestli byla prodloužena v roce 1975.
Furusetbanen byla otevřena mezi stanicemi Hellerud (Østensjøbanen) a Haugerud v roce 1970. V roce 1981 prodloužena do stanice Ellingsrudåsen.

Západní tratě

Holmenkollbanen byla otevřena v roce 1898 jako tramvajová trať mezi stanicí Majorstuen a Besserud. V 1916 byla linka prodloužena do stanice Frognerseteren a v roce 1928 byl otevřen tunel mezi stanicemi Majorstuen a Nationaltheateret. Tento úsek se stal prvním podzemním úsekem ve Skandinávii.
Røabanen, původně nazývaná Smestadbanen, byla otevřena v roce 1912.
Sognsvannsbanen byla otevřena v roce 1935.
Kolsåsbanen, původně Lilleakerbanen, byla otevřena jako tramvajová trať do stanice Lilleaker (1919),Haslum (1924) a do stanice Kolsås (1930).

Systém metra v Oslu má 101 stanic. Většina stanic je povrchová, pouhých 16 stanic je podzemních. Z podzemních stanic převládají stanice s bočními nástupišti. Přístup je řešený pomocí výtahů, pevných schodišť a ramp. Eskalátory jsou spíš výjimkou. Některé stanice jsou řešeny jen jako zastávky s přístřeškem. Mnohdy vedou ze stanic přímo vstupy do jednotlivých domů. Zajímavě řešená je stanice Nydalen (na okružní trase) jíž dominuje ostrovní nástupiště a eskalátorový tunel s různě barevnými světly, zapínané pomocí různých uklidňovacích melodií. Důležitými stanicemi jsou: Majorstuen, Stortinget, Nationaltheatret, Jernbanetorget, Helsfyr,Tøyen a Storo.

V současnosti jsou v Oslu v provozu 4 různé typy vlaků.

MX 3000

MX 3000 je moderní třívozová souprava od společnosti Siemens. Souprava má hliníkovou karoserii, je dlouhá asi 54 m, vysoká 3,7 m a 3,2 m široká. Váží 147 tun. Maximální kapacita je 493 osob. Výkon motorů soupravy je 1680 kW. První vlak dorazil do Osla v roce 2005, do roku 2010 má být v provozu 189 vagonů.

série T 1000 (T1-T5)

T 1000 je série starých vagonů metra z roku 1966–1978. Jsou dlouhé 17 m, široké 3,2 m a vysoké 3,7 m. Váží 29 t. Výkon motorů je 392 kW, přičemž maximální rychlost je 70 km/h.

série T 1300

T 1300 je modernější verze série T 1000. Vyráběly se v letech 1978–1989.

T 2000

T 2000 je souprava metra v Oslu z roku 1993. Je dlouhá 36 m, široká 3,3 m a vysoká 3,6 m. Váha dosahuje 31 t. Výkon motorů soupravy je 560 kW a maximální rychlost je 100 km/h.

31. 5. 1898 – Holmenkolbanen Majorstuen-Besserud
17. 11. 1912 – Holmenkolbanen Majorstuen-Smestad (Smestadsbanen)
16. 5. 1916 – Holmenkolbanen Besserud – Frognerseteren (Tryvannsbanen)
12.1923 – Tramvajová trať Brynseng-Helsfyr (-Etterstad), později část metra
11.1924 – Lilleakerbanen
01.1926 – Østensjøbanen Brynseng–Oppsal, Godlia-Oppsal (jednostopá)
01.1928 – Holmenkolbanen Majorstuen-Nationaltheatret, první skandinávský podzemní úsek metra se stanicí (Valkyrie Plass (uzavřena v 80. letech))
01.1930 – Bærumsbanen Avløs – Kolsås
10.1934 – Holmenkolbanen otevřena větev k Sognsvann (Sognsvannsbanen)
01.1935 – Røabanen Smestad – Røa
11.1948 – Røabanen Røa – Grini (stanice Grini uzavřena v lednu 1995)
12.1951 – Røabanen Grini – Lijordet
04.1957 – Lambertseterbanen Brynseng – Bergkrystallen
07.1958 – Østensjøbanen Oppsal – Bøler
05.1966 – Oslo otevírá metro ve východní části města – Jernbanetorget – Brynseng – Bergkrystallen (úsek Brynseng – Bergkrystallen přestavěn z tramvajové trati)
11.1966 – Grorudsbanen Tøyen – Grorud
11.1967 – Østensjøbanen Bøler – Skullerud
11.1970 – Furusetbanen Hellerud – Haugerud
11.1972 – Røabanen prodloužena na konečnou Østerås
03.1974 – Grorudsbanen Grorud – Rommen
08.1974 – Grorudsbanen Rommen – Stovner
12.1974 – Furusetbanen Haugerud – Trosterud
12.1975 – Grorudsbanen Stovner – Vestli
02.1978 – Furusetbanen Trosterud – Furuset
11.1981 – Furusetbanen Furuset – Ellingsrudåsen
1991 – Všechny samostatné podniky metra v Oslu (A/S Holmenkolbanen, A/S Ekebergsbanen) jsou spojeny do A/S Oslo Sporveier
11.1995 – Røabanen je přestavěna na standardy metra, ostatní linky (Holmenkolbanen a Kolsåsbanen) používá vlaky s 2 typy napájení (troleje a třetí kolej).
01.1998 – Østensjøbanen Skullerud – Mortensrud
07.2003 – zavřena Kolsåsbanen mezi stanicemi Bekkestua a Kolsås, kvůli finančním problémům mezi obci Oslo a Baerum.
08.2003 – Ullevål Stadion – Storo – první část okruhu
07.2006 – uzavření Kolsåsbanen mezi Montebello a Kolsås pro přestavbu; prozatímní konečná je stanice Husebybaken
08.2006 – Storo – Carl Berners plass (okružní trasa hotova)

V současnosti se staví v centru mezi stanicemi Majorstuen a Nationaltheatret stanice Homansbyen. Vestibul by měl být umístěn poblíž Josefines gata. Ve stanici by měly stavět všechny linky (1, 2, 3, 4, 5). Do roku 2015 by měl být uveden do provozu úsek na lince 2 mezi stanicemi Ellingsrudåsen a Ahus (Akershus universitetssykehus-Akershuská univerzitní nemocnice).

Související články

Oslo