otevřená hvězdokupa From Wikipedia, the free encyclopedia
Messier 29 (také M29 nebo NGC 6913) je malá ale dobře známá otevřená hvězdokupa v souhvězdí Labutě s magnitudou 6,6.[2] Objevil ji Charles Messier 29. července 1764.[1] Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 5 000 světelných let[4] a navzdory svým malým rozměrům je v dosahu i malých dalekohledů.[1]
| Messier 29 | |
|---|---|
_star_cluster_and_nebulosity_in_32_inch_Schulman_telescope.jpg) Otevřená hvězdokupa Messier 29 na snímku ze Schulmanova dalekohledu na observatoři Mount Lemmon v Arizoně | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | III3pn[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 29. července 1764 |
| Rektascenze | 20h 23m 56,0s[2] |
| Deklinace | 38°31′24″[2] |
| Souhvězdí | Labuť (lat. Cyg) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 7,3[3] a 6,6[3] |
| Úhlová velikost | 10'[4] |
| Vzdálenost | 1 148 pc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 5,5[1] ly |
| Absolutní magnituda (V) | -8,2[1] |
| Odhadované stáří | 5 milionů let[4] |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 29 |
| New General Catalogue | NGC 6913 |
| Collinderův katalog | Collinder 422 |
| Jiná označení | M29, NGC 6913,[2] Cr 422,[5] OCL 168[2] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
M29 je možné snadno nalézt přibližně 1,5° jižně od hvězdy Sadr (γ Cygni) na okraji Velké trhliny v Labuti. Je viditelná i triedrem, který ji ukáže jako jasnou skvrnu v bohatém hvězdném poli, plném hvězd zejména v severozápadní oblasti. Pomocí triedru 8x30 se hledá těžko a její vzhled je zrnitý nebo mlhavý bez náznaku hvězd. Větší triedr 10x50 její vzhled příliš nevylepší, ale za průzračně tmavých nocí je možné se s ním pokusit obtížně rozlišit některé hvězdy. Nejvhodnější přístroj k pozorování této hvězdokupy je malý hvězdářský dalekohled. Ten dokáže již při průměru 100 mm rozlišit všechny její hlavní hvězdy, kterých je přibližně dvacet, z nichž šest je uspořádaných tak, že vytváří asterismus velmi dobře připomínající tvar souhvězdí Pegase.[6] Ještě větší dalekohledy umožňují zahlédnout až 30 hlavních hvězd.[7]
Hvězdokupa leží uvnitř pásu Mléčné dráhy, proto se v jejím okolí nachází mnoho dalších otevřených hvězdokup a mlhovin, například 2,5° západně leží mlhovina Srpek, 4,5° jihozápadně otevřená hvězdokupa NGC 6871, 2,5° severně otevřená hvězdokupa NGC 6910 a 10° severovýchodně mlhovina Severní Amerika.
Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, i když její severní deklinace značně zvýhodňuje její pozorovatele na severní polokouli, kde během letních nocí vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku vychází pouze nízko nad severní obzor. Přesto je tedy pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do listopadu.
Hvězdokupu objevil Charles Messier 29. července 1764 během hledání komet a popsal ji takto: "hvězdokupa tvořená 7 nebo 8 malými hvězdami. V dalekohledu s ohniskovou délkou 3,5 stopy vypadá jako mlhovina." Velmi málo pozorovatelů zanechalo její popis. William Parsons v této oblasti pozoroval jednu dvojhvězdu a její složky popsal jako "jednu žlutavou a jednu šedivou hvězdu." Camille Flammarion hvězdokupu popsal jako "souostroví v bohatém hvězdném poli."[7]
Vzdálenost této hvězdokupy je velmi nejistě udávána v rozsahu 4 000 až 7 200 světelných let[1] a souhrnný katalog otevřených hvězdokup z roku 2002 udává její vzdálenost na 5 000 světelných let.[4] Nejistota v odhadu vzdálenosti je způsobena obrovským množstvím hmoty v mezihvězdném prostředí (až 1000x více než je průměr) nacházejícím se mezi Zemí a touto hvězdokupou, což velmi ztěžuje výpočet této vzdálenosti. Hvězdokupa totiž leží blízko Velké trhliny v Labuti, což je rozsáhlá soustava molekulárních mračen, od které se ovšem liší galaktickou šířkou.[4] Hvězdokupu tvoří asi padesát hvězd a je částečně stíněna mezihvězdným prachem. Také její poloha ve velmi hustě obsazené části oblohy přispívá k tomu, že vypadá nevýrazně.[7] Členové hvězdokupy mají rozsah magnitud 8,4 až 13,9. Jejích nejjasnějších sedm hvězd, výrazní hvězdní obři, mají magnitudu 8,4 až 10,8 a k dalším méně jasným členům mají výrazný odstup, protože hvězdokupa neobsahuje žádné hvězdy v rozsahu magnitud 10,8 až 11,8.[9]
Stáří hvězdokupy se odhaduje na 5[4] až 10[1] milionů let a jejích 5 nejjasnějších hvězd jsou všichni obři spektrální třídy B0. Zdánlivá magnituda nejjasnější hvězdy se obvykle udává na hodnotě 8,4,[7] označení této hvězdy je HD 194378 a ve skutečnosti jde o zákrytovou proměnnou hvězdu, jejíž jasnost kolísá v rozsahu 8,53 až 8,67 s periodou 2,7 dne.[10] Její označení jako proměnné hvězdy je V2031 Cygni. Šest členů hvězdokupy je jasnějších 9,5 magnitudy, což je obecně hraniční hodnota pozorovatelnosti hvězdy v triedru 10x50.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
