Memoria Urbana Berlin

Memoria Urbana Berlin je památník vytvořený španělským umělcem Juanem Garaizabalem. Toto instalační umění bylo postaveno v červnu 2012 na náměstí Bethlehemkirchplatz v Berlin-Mitte v rozměrech původního českého betlémského kostela a na místě, kde kostelík stál. Obrys půdorysu českého kostela znázorňuje mozaika dlažby a odpovídá historické skutečnosti.

Memoria Urbana Berlin
Základní údaje
Autor	Juan Garaizabal
Rok vzniku	2012
Popis
Výška	31 m
Umístění
Umístění	Bethlehemkirchplatz
Stát	Německo Německo
Zeměpisné souřadnice	52°30′33″ s. š., 13°23′19,6″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Původně bylo toto umělecké dílo instalováno jako dočasné, ale v prosinci 2013 bylo příslušnými úřady rozhodnuto, že monumentální památník by zde měl zůstat natrvalo. Asi 20 veřejných a soukromých institucí, které se zasazovaly o trvalé umístění památníku, se zaručilo za jeho celkovou údržbu a financování prostřednictvím různých charitativních iniciativ.

Symbolika místa

Dílo připomíná jednu významnou kapitolu v dějinách Pruska a Českých zemí. Zásluhou císaře Fridricha Viléma I. byli ve Friedrichově městě (nyní část Berlína) přijímáni čeští exulanti, kteří kvůli svobodě svědomí prchali či byli vypovězeni ze své rekatolizované vlasti. Pomník symbolizuje toleranci a otevřenost, jež jsou charakteristické pro pruský stát. Tvůrce památníku Juan Garaizabal se sám prohlašuje za španělského emigranta v Berlíně a říká, že zde dosáhl plné umělecké svobody. Jeho „Memoria Urbana Berlin“ oceňuje odvahu českých exulantů a všech imigrantů včetně jeho samotného, památník je rovněž poctou Prusům v minulosti a Berlíňanů v současnosti.

Betlémský kostel v Berlíně

Základní kámen k českému betlémskému kostelu byl položen 21. listopadu 1735. Na shromáždění promluvil česky i Ondřej Macher (text z Knihy žalmů, žalm 117). Kostel byl posvěcen v květnu 1737.^[1] Půdorysem kostela byl kruh s vnitřním průměrem 13,91 m. Čtyři vystupující přístavky znázorňovaly podobu kříže. Tři z nich sloužily jako vchody, čtvrtý přístavek na východní straně byl apsidou. Kostel byl opravován v letech 1782, 1854, 1883 a 1912. Během druhé světové války byl dne 24. 11. 1943 poškozen bombami a jeho dřevěná kupole shořela. Ruina kostela, která se později nacházela ve východním sektoru Berlína, byla v roce 1963 srovnána se zemí a pozemek připadl kontrolnímu stanovišti Checkpoint Charlie. Půdorys kostela byl v roce 1997 vyznačen mozaikou v dlažbě.^[2]

Galerie

• 
  Český „Betlémský kostel“ ve Fridrichově městě
• 
  Fridrich Wilém I. ve Fridrichově městě
• 
  Fridrich Wilém I. (Český Rixdorf)
• 
  Kostel v roce 1910
• 
  Obrys kostela s instalací uměleckého díla
• 
  Umělec Juan Garaizabal při práci (2009)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Memoria Urbana Berlin na německé Wikipedii.

1. Matěj Servus: Historia. S. 82–86
2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3, ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491 Kapitola Ve Friedrichově městě, s. 57–78.

Literatura

• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999. ISBN 80-7017-253-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Memoria Urbana Berlin na Wikimedia Commons

• Stránka umělce s obrazovou dokumentací (anglicky)