Melanocyt

Melanocyt čili pigmentová buňka je typ živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky^[1] a ve vlasových folikulech,^[2] mimo to však také v oční živnatce^[3], vnitřním uchu^[4], mozkových plenách,^[5] kostech^[6] i v srdci.^[7] Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu.^[2]

Průřez pokožkou, patrné melanocyty

Stavba a funkce

Melanocyty se nacházejí v pokožce. Jde o buňky s mnoha výběžky, jimiž se napojují na přilehlé keratinocyty. V cytoplazmě melanocytů jsou zvláštní organelové struktury, tzv. melanozomy. Se vzrůstající velikostí melanozomů se dá usuzovat o tmavší barvu pleti. Pokud jsou pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), jenž podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních keratinocytů a způsobuje zde opálení.^[1]

Xantofor

Xantofor (z řec. xanthos=žlutá) pigmentová buňka živočichů obsahující žluté barvivo.^[8]

Poruchy

Mnohdy vznikají nadměrnou lokální činností melanocytů různé skvrny, např. pihy (ephelides), kávové skvrny („café-au-lait“) či některá lentiga. Horší bývají melanocytové névy, z nichž se může vyvinout maligní melanom.^[2]