dánský romantický prozaik, dramatik a novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
Meïr Aron Goldschmidt (26. října 1819, Vordingborg – 15. srpna 1887, Kodaň) byl dánský romantický prozaik, dramatik a novinář židovského původu, jehož práce předznamenaly nástup realismu v dánské literatuře. Je považován za posledního velkého dánského prozaika romantického období, za jednoho z průkopníků moderní a nezávislé dánské žurnalistiky a za prvního dánsko-židovského spisovatele, který přispěl k rostoucí otevřenosti mezi oběma kulturami.[2][3]
Meïr Aron Goldschmidt | |
---|---|
Narození | 26. října 1819 Vordingborg, Dánské království |
Úmrtí | 15. srpna 1887 (ve věku 67 let) Frederiksberg, Dánské království |
Pseudonym | Adolph Meyer |
Povolání | prozaik, dramatik, novinář |
Národnost | židovská |
Žánr | román |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Hjemløs (1853-1857, Bez domova) |
Manžel(ka) | Hanne Marie Sonneová (1825–1900)[1] |
Děti | Johannes Adolph (1845-1912), Christine Louise Theodora(1848-?)[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel ze zámožné pravoslavné židovské rodiny. Jeho seznámení se s řeckou klasickou kulturou ho přimělo rozejít se zcela s ortodoxním judaismem a hledat cesty k harmonizaci židovských a nežidovských (křesťanských) myšlenek. Vyrůstal v Kodani, kde absolvoval roku 1836 střední školu a chtěl se stát lékařem. Kvůli jeho židovskému důvodu měl však problém s přijetím na Kodaňskou univerzitu a tak začal působit jako novinář, Roku 1837 založil v Naestvedu, kde žil jeho otec, společensko-kritický týdeník Naestved Ugeblad. V letech 1840–1846 vydával a redigoval satirický časopis Corsaren (Korzár), ve kterém pod různými pseudonymy kritizoval z liberálně-republikánských pozic konzervatismus a monarchii. Časopis byl rovněž cenzurován a Goldschmidt byl několikrát odsouzen za tiskové přečiny na několik dnů do vězení.[2][4]
Časopis také proslul satirickými útoky na filosofa Sørena Kierkegaarda, které však byly z velké části vyvolány samotným Kierkegaardem. Goldschmidt proto nakonec časopis roku 1846 prodal a vydal se na cesty po Německu, Itálii a Švýcarsku, aby se seznámil s nejnovějšími evropskými politickými a kulturními názory. Po návratu do vlasti založil roku 1847 měsíčník (později týdeník) Nord og Syd (Sever a jih), s informacemi o zahraničních a domácích událostech, který vydával do roku 1859. Od kritické společenské angažovanosti však postupně přešel ke konzervativnějším názorům, až se dostal do sporu s dánskými socialisty. Proto se následně od roku 1860 věnoval převážně literatuře, cestoval po Itálii, Anglii a Francii a také později opakovaně zůstával v zahraničí, většinou v Londýně a Římě.[5]
Jako spisovatel debutoval roku 1845 románem En Jøde (Žid), který napsal pod pseudonymem Adolph Meyer, a ve kterém jako první popsal kodaňské židovské prostředí a domácí a rituální život ortodoxního Žida z jeho vnitřního pohledu. I jeho další prózy zobrazují židovské postavy se zvláštní směsi ironie a sympatie. Jeho romány však trpí nedostatečnou kompozicí (zejména dlouhým líčením nepodstatných události), zato jeho povídky se řadí k vrcholům tohoto žánru v dánské literatuře pro svůj uhlazený styl a jemné líčení lidské psychologie. Je autorem i několika dramat, cestopisných dojmů a vzpomínek. V jeho dílech se objevují již prvky realismu, limitované však romantickým zájmem o metafyziku a filozofii. Často v nich zastává učení o Nemesis, tj. o vyšším osudovém principu retributivní spravedlnosti, který vynáší soud nad každým člověkem.[5][6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.