německý šlechtic, císařský důstojník, zakladatel české linie rodu Thurn-Taxisů From Wikipedia, the free encyclopedia
Maxmilián Josef princ z Thurn-Taxisu (německy Maximilian Joseph Fürst von Thurn und Taxis, 29. května 1769 Řezno – 15. května 1831 Praha) byl bavorský královský důstojník, později generálmajor rakouské císařské armády. Založil mladší českou větev rodu Thurn-Taxisů a současně je prapředkem italského vévodského rodu z Duina (Principi della Torre e Tasso, Herzöge von Duino) – titulu uděleného roku 1823.
| Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. května 1769 Řezno |
| Úmrtí | 15. května 1831 (ve věku 61 let) Praha |
| Povolání | voják a důstojník |
| Choť | Marie Eleonora z Lobkovic (od 1791)[1] |
| Děti | Karel Anselm z Thurn-Taxisu[2] August Max z Thurn-Taxisu Josef z Thurn-Taxisu Karel Theodor z Thurn-Taxisu[3] Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu Vilém z Thurn-Taxisu |
| Rodiče | Alexandr Ferdinand z Thurn-Taxisu a Marie Henrieta z Fürstenbergu[2] |
| Rod | Thurn-Taxisové |
| Příbuzní | sestra: Marie Terezie z Ahlefeldtu (1755–1810) sestra: Marie Alžběta z Fürstenbergu (1767–1822) děd: Anselm František Thurn-Taxis (1681–1739) tchán: August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803) vnuk: Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900) vnuk: Rudolf Thurn-Taxis (1833–1904) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Řezně jako nejmladší syn knížete Alexandra Ferdinanda (1704–1773) z jeho třetího manželství s Marií Jindřiškou z Fürstenberg-Stühlingenu (1732–1772).
Již jako třicetiletý obdržel 29. dubna 1772 od svého jmenovce bavorského kurfiřta vlastnictví pluk kyrysníků Taxis, sestavený knížetem Kristiánem. V roce 1785 byl jmenován rytířem Řádu svatého Huberta a 18. května 1790 nejvyšším velitelem bavorského jezdectva.
19. května 1798 vstoupil Maxmilián Josef do císařských služeb, kde se roku 1799 osvědčil při italském tažení v čele c. k. pluk dragounů Kníže Lobkowicz. V důsledku těžkého zranění v bitvě u Marenga v červnu 1800 byl nucen přerušit svou aktivní armádní kariéru. 24. července 1800 byl potvrzen ve své hodnosti rakouského generálmajora.
Od 1. prosince 1803 zastával post kapitána odstraněného toskánského velkovévody a nynějšího salcburského kurfiřta, arcivévoda Ferdinand, až do roku 1814, kdy se tento po Vídeňském kongresu opět směl ujmout vlády v Itálii.
V roce 1815 se Maxmilián Josef se svou rodinou přestěhoval do Prahy, kde také roku 1831 zemřel. Byl pochován v rodinné hrobce v Sýčině na panství Dobrovice.
V Praze se 6. června 1791 oženil s princeznou Marií Eleonorou z Lobkowicz (22. dubna 1770 – 9. listopadu 1834), dcerou Augusta Antonína Josefa knížete z Lobkowicz (1729–1803) z mělnické sekundogenitury a jeho manželky Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738–1790). Narodilo se jim šest synů. Všichni dosáhli významných důstojnických hodností:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
