Masopust

Masopust (lidově ostatky, fašank^[1], morav. voračky, voráčí, končiny^[2] či obecně karneval^[3]) je slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.^[4]

Je navrženo začlenění celého obsahu článku Masopustní koleda na Trhovosvinensku do tohoto článku.

Další významy jsou uvedeny na stránce Masopust (rozcestník).

Masopust
Masopustní průvod v Přerově nad Labem ve středním Polabí
Jiný název	šibřinky, fašank, ostatky, karneval
Druh	lidový
Datum	před dobou postní

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.^[5]

Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení tzv. mužovských bálů (nesměli na ně svobodní mládenci ani děvčata, pouze ženatí a vdané).^[6] Jedním ze zvyků, které se na nich dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila do výšky, tím vyšší mělo být obilí na poli.

Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,^[3] končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.^[7]

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

Brazilský karneval ve městě Olinda

Etymologie

Slovo masopust je doloženo již z doby cyrilometodějské misie v druhé polovině 9. století. Původně označovalo jen poslední dny před započetím postní doby, později se tak začal nazývat období začínají již třemi králi. Sestává ze slova maso a jeho druhá část -pust je odvozena od slovesa pustit, znamená tedy „opustit maso“ nebo „odložit maso“. Je tak doslovným překladem italského carneleva „zanechat maso“, případně carnem levare („maso pryč“).^[8] Slovo masopust tak nijak nesouvisí se slovem půst a je z něj odvozováno jen skrze lidovou etymologii.^[9]

Slova fašank, fašang a obdobná jsou původem německá a sestává ze slov pro půst a výčep, dalo by se tak přeložit jako „výčep nápojů před započetím půstu“.^[9]

Charakteristika

Průvod je doprovázen hudebníky a maskami (Milevsko)

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Karneval a masopust v Římě

Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval spíše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.

Masopust v Česku v jednotlivých regionech

Dřevěné šavle k tanci

V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy^[10] nebo Boží milosti^[11]. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.

V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání „pod šable“. Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například „na len“, „na konopě“, „žabská“ apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků, a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.

Mezi masky patří medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka.^[12]

Masopustní průvod se začal stávat tradicí i v Praze, na Hradčanech.^[13]

Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový zpěv.^[14] V roce 2010 byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Pranostiky

Slaměný – jedna z tradičních masopustních masek

Masopustní úterý

• Masopust na slunci – pomlázka v Senci.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Krátký masopust – dlouhá zima.
• Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
  bude dosti hrachu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
  bude úrodný rok na len.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
  tehdy celý půst větrný bude.
• Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
• Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Popeleční středa

• Jaké je počasí o Popeleční středě,
  takové se drží celý rok.
• Suchý půst – úrodný rok.