Markéta Braniborská (1511–1577)

Markéta Braniborská (1511 – po 3. listopadu 1577) byla braniborskou princeznou, prvním sňatkem pomořanskou vévodkyní a druhým sňatkem anhaltskou kněžnou.

Markéta Braniborská
pomořanská vévodkyně anhaltská kněžna
Pomořanský vévoda Jiří I. s první manželkou Amálií Falckou a druhou manželkou Markétou Braniborskou (vpravo)
Narození	1511
Úmrtí	po 3. listopadu 1577
Manželé	Jiří I. Pomořanský Jan V. Anhaltsko-Zerbstský
Potomci	Jiřina Pomořanská Karel I. Anhaltsko-Zerbstský Jáchym Arnošt Anhaltský Marie Anhaltská Bernard VII. Anhaltsko-Zerbstský Markéta Anhaltská Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Jáchym I. Nestor Braniborský
Matka	Alžběta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Markéta se narodila jako nejmladší dcera kurfiřta Jáchyma I. Braniborského a jeho manželky Alžběty, dcery krále Jana I. Dánského.

Pomořanská vévodkyně

Markéta se poprvé provdala asi v devatenácti letech 23. ledna 1530 v Berlíně za téměř o dvacet let staršího vévodu Jiřího I. Pomořanského. Do manželství přinesla věno ve výši 20 000 guldenů, za které jí Jiří I. upsal výnosy okrsků Barth, Damgarten, Tribsees, Grimsby a Klempenow. Manželství bylo patrně dohodnuto během jednání na hradě Grimnitz o vzájemném vztahu mezi Braniborskem a Pomořanskem. Jiří I. však zemřel rok po svatbě a Markéta si užila vdovského důchodu pouhé tři roky. V Pomořansku nebyla oblíbená, a když anhaltsko-zerbstský kníže Jan V. požádal o její ruku, musel její nevlastní syn Filip I. Pomořanský vybrat zvláštní daň na zpětné odkoupení statků, které obdržela od prvního manžela, a vyplacení zbylé části jejího věna.

Markéta porodila po smrti vévody Jiřího pohrobka, dceru Jiřinu (v tamějším prostředí znělo toto jméno Georgia), která matku následovala do Anhaltska. V osmi letech se dcera podle úmluvy měla vrátit do Pomořanska. Markéta však uspěla v jednání s nevlastním synem Filipem, aby byl dceřin návrat odložen do května 1543.

Anhaltská kněžna

Markétiným druhým manželem se stal 15. února 1534 v Dessau o sedm let starší kníže Jan V. Anhaltsko-Zerbstský. Manželství s Janem V. nebylo šťastné, i když se do něj narodilo šest dětí. Markéta od manžela odešla na své vdovské sídlo, hrad Roßlau. Církevní reformátor Martin Luther se pokusil být prostředníkem mezi Markétou a knížetem Janem. Navštívil kněžnu na hradě Roßlau a vyčítal jí, že opustila manžela. Vznikl z toho ostrý slovní spor, ke kterému Luther později uvedl: "Musel jsem jí to říct dostatečně jasně, dokud jsem nevzbudil její hněv."

Jan V. nakonec obvinil Markétu z nevěry a v roce 1550 ji uvěznil. Janův osobní lékař byl mučen, aby se přiznal ke vztahu s kněžnou, on však neustoupil. Markétě se podařilo uprchnout z vězení a po četných dobrodružstvích dorazila polonahá a okradená ke dvoru svého bratrance, krále Kristiána III. Dánského v Kodani.

Později chvíli žila se svou starší sestrou Alžbětou, která jí radila, aby se zachránila třetím sňatkem. Alžběta ovšem považovala svou sestru za nespolehlivou a nestálou a varovala svého zetě Albrechta Braniborsko-Ansbašského, aby Markétu k sobě nebral. Albrecht ji k sobě přesto vzal; po jeho smrti se o ni staral pruský správce Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský, protože její vlastní děti ji odmítly podporovat.

Na konci svého života vedla neuspokojivou existenci v pomořansko-polském pohraničním regionu a údajně se provdala za prostého sedláka. Také se tvrdí, že kontaktovala svou těhotnou dceru Jiřinu a navštívila ji pod falešnou totožností v tehdejším Schlochau (dnes polské město Człuchów).

Potomci

Z prvního manželství s vévodou Jiřím I. Pomořanským se jí narodila jedna dcera:

• 1. Jiřina Pomořanská (1531–1573)

Svému druhému manželovi, knížeti Janovi Anhaltskému, porodila šest dětí:

• 1. Karel I. Anhaltsko-Zerbstský (17. 11. 1534 Dessau – 4. 5. 1561 Zerbst), kníže anhaltsko-zerbstský od roku 1551 až do své smrti a spoluvládce anhaltsko-plötzkauského knížectví v letech 1553–1561, manž. 1557 Anna Pomořanská (5. 2. 1531 Štětín – 13. 10. 1592 Groß Rosenburg)^[1]
• 2. Jáchym Arnošt Anhaltský (21. 10. 1536 Dessau – 6. 12. 1586 tamtéž), kníže anhaltsko-zerbstský, od roku 1570 vládce spojeného Anhaltska, I. manž. 1560 Anežka z Barby-Mühlingenu (23. 6. 1540 Barby – 27. 11. 1569 Bernburg), II. manž. 1571 Eleonora Württemberská (22. 3. 1552 Tübingen – 12. 1. 1618 Berlín)^[2]
• 3. Marie Anhaltská (1. 12. 1538 Zerbst – 24. 4. 1563 Roßlau), manž. 1559 Albrecht X. z Barby-Mühlingenu (15. 2. 1534 Barby – 28. 5. 1588)^[3]
• 4. Bernard VII. Anhaltsko-Zerbstský (17. 3. 1540 Dessau – 1. 3. 1570 tamtéž), kníže anhaltsko-zerbstský, anhaltsko-plötzkauský, anhaltsko-desavský a anhaltsko-köthenský, manž. 1565 Klára Brunšvicko-Lüneburská (1. 1. 1550 Gifhorn – 26. 1. 1598 Franzburg)^[4]
• 5. Markéta Anhaltská (18. 8. 1541 Dessau – 25. 7. 1547 Zerbst)^[5]
• 6. Alžběta Anhaltsko-Zerbstská (15. 10. 1545 Zerbst – 26. 9. 1574 Barby), manž. 1570 Wolfgang II. z Barby-Mühlingenu (21. 12. 1531 Barby – 23. 3. 1615 tamtéž)^[6]

Vývod z předků

Fridrich I. Braniborský

Albrecht III. Achilles

Alžběta Bavorská

Jan Cicero Braniborský

Jakub Bádenský

Markéta Bádenská

Kateřina Lotrinská

Jáchym I. Nestor Braniborský

Fridrich I. Saský

Vilém III. Durynský

Kateřina Brunšvicko-Lüneburská

Markéta Saská

Albrecht II. Habsburský

Anna Habsburská

Alžběta Lucemburská

Markéta Braniborská

Dětřich Oldenburský

Kristián I. Dánský

Helvig Holštýnsko-Rendsburská

Jan I. Dánský

Jan Braniborsko-Kulmbašský

Dorotea Braniborská

Barbora Sasko-Wittenberská

Alžběta Dánská

Fridrich II. Saský

Arnošt Saský

Markéta Habsburská

Kristina Saská

Albrecht III. Bavorský

Alžběta Bavorská

Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká