Mahamane Ousmane

Mahamane Ousmane (* 20. ledna 1950, Zinder, Francouzská Západní Afrika (dnešní Niger))^[1] je nigerský politik. V roce 1993 se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Nigeru a čtvrtým prezidentem v pořadí od zisku nezávislosti.^[2] Své funkce prezidenta byl zbaven během státního převratu v roce 1996. Neúspěšně kandidoval v dalších prezidentských volbách a v letech 1999 až 2009 působil jako předseda Národního shromáždění. Od dubna 2020 působí jako předseda politické strany Demokratická a republikánská obnova, která je největší opoziční stranou.^[3]

Mahamane Ousmane
4. prezident Nigeru
Ve funkci: 16. dubna 1993 – 24. ledna 1996
Předseda vlády	Mahamadou Issoufou Souley Abdoulaye Hama Amadou
Předchůdce	Ali Saibou
Nástupce	Ibrahim Baré Maïnassara
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická a sociální konvence (1991–2015) Nigerien Movement for Democratic Renewal Nigerská strana pro demokracii a socialismus
Narození	20. ledna 1950 (75 let) Zinder
Profese	politik
Commons	Mahamane Ousmane
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezidentské volby v roce 1993

V prezidentských volbách v roce 1993 kandidoval Ousmane za stranu Demokratická a sociální konvence. První kolo prezidentských voleb se konalo 27. února 1993 a Ousmane se ziskem 26,55 % hlasů obsadil druhé místo za vedoucím kandidátem Národního hnutí pro rozvoj společnosti Mamadou Tandjou. Ovšem s podporou voličů dalších koaličních stran druhé kolo voleb konaných 27. března Ousmane se ziskem 54,42 % hlasů vyhrál.^[4][5]

V úřadu prezidenta

V září roku 1994 vydal Ousmane dekret, kterým byly omezeny pravomoci předsedy vlády. Brzy po jeho vydání z funkce předsedy vlády rezignoval Mahamadou Issoufou a vystoupil se svou Nigerskou stranou pro demokracii a socialismus z vládní koalice Aliance sil změny. Vládní koalice tak ztratila parlamentní většinu. Přesto Ousmane jmenoval svého spojence Souleye Abdoulaye novým předsedou vlády. Parlament však brzy vyslovil jeho vládě nedůvěru. V důsledku toho byly na leden 1995 vypsány předčasné parlamentní volby. V nich zvítězila opozice složená z Národního hnutí pro rozvoj společnosti a Nigerské strany pro demokracii a socialismus. Novým předsedou vlády se stal Hama Amadou.^[5]

Rivalita mezi prezidentem a předsedou vlády vyústila v zablokování vlády. Ousmane se od dubna 1995 odmítal účastnit zasedání Rady ministrů, ačkoliv to byla jeho ústavní povinnost. V červenci 1995 Amadou učinil personální změny na vedoucích pozicích státních společností a Ousmane se pokusil tento jeho krok zvrátit. Ve stejné době se Amadou pokusil převzít prezidentskou úlohu v Radě ministrů. Napětí dále eskalovalo a Ousmane dal veřejně najevo svůj úmysl rozpustit parlament a po uplynutí jednoho roku vyhlásit nové volby (ústava mu neumožňovala dřívější vyhlášení voleb).^[5]

Dne 27. ledna 1996 se moci chopil vojenským pučem generál Ibrahim Baré Maïnassara.^[6] Jako důvod k převratu uvedl politickou situaci v zemi.^[5] Ousmane byl zatčen a po dobu pěti dní držen ve vojenských kasárnách. Poté byl, podobně jako Amadou a Issoufou, umístěn do 24. dubna do domácího vězení.^[7]

Prezidentské volby 1996 a 1999

Během prezidentských voleb konaných 7. až 8. července 1996 získal Ousmane 19,75 % hlasů. Volby v té době vyhrál již v prvním kole se ziskem 52,22 % hlasů Ibrahim Baré Maïnassara.^[4] Následující den po volbách byl Ousmane opět poslán do domácího vězení a propuštěn byl po dvou týdnech.^[7] Po prodemokratických demonstracích 11. ledna 1997 byl Ousmane spolu s Tandjou a Issoufouem opět uvězněn a propuštěn byl 23. ledna.

V prezidentských volbách konaných v roce 1999 obsadil Ousmane v prvním kole se ziskem 22,51 % hlasů třetí místo a do druhého kola voleb nepostoupil.^[4] Během parlamentních voleb konaných v listopadu 1999 zvítězila koalice Národního hnutí pro rozvoj společnosti a Demokratické a sociální konvence.^[4][8] Ousmane byl zvolen do národního shromáždění za volební obvod Zinder^[9] a 29. prosince 1999 byl zvolen předsedou Národního shromáždění.^[1]

Kariéra po roce 2000

Na pátém mimořádném kongresu strany 18. září 2004 byl Ousmane opět vybrán za stranického kandidáta do prezidentských voleb konaných v listopadu 2004. V nich získal 17,4 % hlasů.^[4] Po parlamentních volbách konaných v prosinci 2004 obhájil pozici předsedy Národního shromáždění.^[3]

Poté, co se Tandja snažil vyhlásit ústavní referendum, které by mu umožnilo pokračovat ve funkci prezidenta, opustila Demokratická a sociální konvence v červnu 2009 vládní koalici. Ousmane prohlásil, že jeho strana chce respektovat ústavu a že Tandja musí respektovat rozhodnutí ústavního soudu, který konání referenda zamítl. S prohlubujícím se nepřátelstvím mezi bývalými koaličními partnery, vydaly úřady na podzim 2009 na Ousmaneho zatykač. Zatykač byl ve stejné době vydán i na Amadoua a Issoufoua. Po jednáních s Evropskou unií předseda vlády Ali Badjo Gamatié oznámil, že platnost zatykačů byla pozastavena, aby byl usnadněn dialog s opozicí. Ousmane tento krok uvítal jako vstřícný, ale požadoval propuštění osob, které byly podle jeho mínění politickými vězni. O dva týdny později však byly zatykače obnoveny, čímž se zmenšila naděje na další dialog znepřátelených stran. Ousmane i další vůdci opozice byli nigerskou vládou varování, že pokud se vrátí do Nigeru budou zatčeni.^[10] Tadja byl sesazen vojenským pučem dne 18. února 2010. Státní převrat umožnil Ousmanemu návrat do Nigeru, do kterého se vrátil 24. března 2010.