druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Mařice pilovitá (Cladium mariscus) je vytrvalá, vlhkomilná, šáchorovitá rostlina, jediný druh rodu mařice, který se v České republice i v celé Evropě vyskytuje. Druh je kosmopolitně rozšířen, roste v pěti světadílech a nejvíce se vyskytuje v mírném podnebném pásu. Ve střední Evropě však patří k mizejícím druhům a v Česku, kde roste pouze na několika místech v Polabí[2], je mařice dokonce vážně ohrožena vyhynutím.[3][4]
 Mařice pilovitá | |
|---|---|
 Mařice pilovitá (Cladium mariscus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
| Rod | mařice (Cladium) |
| Binomické jméno | |
| Cladium mariscus (L.) Pohl, 1810 | |
| Synonyma | |
Schoenus mariscus | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roste na vlhkých půdách bohatých na vápník, na slatinných loukách, vřesovištích, v blízkosti minerálních pramenů, v močálech, zavlažovacích kanálech i zazemněných nádržích s plytkou, stojatou vodou. Snáší i mírně brakickou vodu.
Je to rostlina konkurenčně silná, šíří se hlavně hustou sítí oddenků, méně často generativně semeny. Za příhodných podmínek vytváří velké jednodruhové kolonie.[4][5][6]
Mařice pilovitá je vytrvalá, výběžkatá, trsnatá bylina s dlouhými, tlustými, plazivými oddenky rostoucími do hloubky až 50 cm. Těsně zpod povrchu roste silná, nevětvená, dutá, dole oblá a nahoře trojhranná, 0,5 až 2 m vysoká lodyha pokrytá širokými, hnědými listovými pochvami bez jazýčků. Spirálovitě vyrůstající listy jsou tvrdé, čárkovité, kýlnaté, 1 až 1,5 cm široké a téměř 50 cm dlouhé; jsou souběžně žilnaté a po okraji hrubě pilovité.
Drobné, podlouhle vejčité, žlutohnědě zbarvené klásky jsou v počtu tři až deset hustě směstnány do kulatých klubíček a tyto vytvářejí jeden vrcholový a několik úžlabních kruželů v délce až 50 cm. Vejčitý klásek má obvykle v úžlabí pluch pouze dva kvítky bez okvětí, z nich spodní bývá zpravidla samčí a horní oboupohlavný, ten má dvě až tři tyčinky a svrchní semeník s čnělkou nesoucí dvou až trojramennou bliznu. Spodních 3 až 5 plev je bez kvítků. Je větrosnubná rostlina rozkvětající v červenci a srpnu.
Plod je vejčitě trojhranná, hnědá, lesklá, 3 mm velká nažka s krátkým zobáčkem, která bývá po okolí rozptylována vodou nebo roznášena ptáky.[3][4][7][8][9]
V zemích, kde se vyskytuje hojně, bývá rostlina místně sklízena a sloužívá k pokrytí doškových střech.[9]
Její výskyt v české přírodě, byť je minimální, je považován za celkem stabilní, všechny její lokality jsou územně chráněny. Sama rostlina je chráněna zákonem, ve vyhlášce „Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“ je jako kriticky ohrožený druh zařazena pod (§1) a stejně je hodnocena i v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (C1t)“.[4][10][11]
Vzhledem k obrovskému areálu se druh, na základě drobných morfologických znaků, rozpadá na několik geograficky oddělených poddruhů. V Evropě se vyskytuje pouze nominátní poddruh.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
