Lví záliv

Lví záliv (francouzsky Golfe du Lion, okcitánsky Golf del Leon, katalánsky Golf del Lleó, španělsky Golfo de León) je jeden z větších zálivů Středozemního moře. Leží mezi mysem Creus v severovýchodním Katalánsku a francouzským městem Marseille. Podél pobřeží zálivu leží též francouzská města Montpellier a Perpignan. Spadá sem nejsevernější část pobřeží Katalánska (provincie Girona), celé pobřeží francouzského regionu Okcitánie (departementy Aude, Gard, Hérault a Pyrénées-Orientales) a západní část pobřeží regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur (celé pobřeží departementu Bouches-du-Rhône a nejzápadnější malá část pobřeží departementu Var). Do Lvího zálivu vtékají řeky Tech, Têt, Agly, Aude, Orb, Hérault, Vidourle a Rhôna.

Lví záliv Golfe du Lion
Lví záliv (na mapě Gulf of Lion)
Maximální hloubka	85 m
Šířka	200 km
Rozloha	14000 km²
Zeměpisné souřadnice	42°59′47″ s. š., 4°0′1″ v. d.
Nadřazený celek	Středozemní moře
Sousední celky	Costa Brava, Ligurské moře
Podřazené celky	Golfe d'Aigues-Mortes, Golfe de Beauduc, Golfe de Fos, Rade de Marseille
Světadíl	Evropa
Stát	Španělsko Španělsko, Francie Francie
Přítoky	Tech, Têt, Agly, Aude, Orb, Hérault, Vidourle, Rhôna

Panuje na něm tzv. katabatický vítr zvaný mistrál.

Etymologie

Lví záliv dostal své jméno někdy ve 13. století z latinského mare Leonis, patrně proto, že byl zrádný a nebezpečný jako lev.^[1][2] Staří Římané a Řekové mu říkali Galský záliv.

Geologie

Lví záliv vznikl v oligocénu až miocénu, kdy sardinsko-korsický blok rotoval proti směru hodinových ručiček a proti evropskému kratónu. Tento pohyb oživil složitou tektonickou strukturu, která zde byla od tethyjské evoluce a pyrenejského vrásnění v eocénu. Pyrenejský horotvorný proces stlačil a zesílil zemskou kůru. Předpokládá se, že na rozhraní zálivu a Středozemního moře by mohla být ložiska ropy.