řada lokomotiv From Wikipedia, the free encyclopedia
464.1 je řada rychlíkových parních lokomotiv ČSD vzniklá zdokonalením řady 464.0.
| Parní lokomotiva řady 464.1 | |
|---|---|
 | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 464.1 |
| Přezdívka | Ušatá |
| Základní údaje | |
| Výrobce | ČMS |
| Výroba v letech | 1940 |
| Počet vyrobených kusů | 2 |
| Provozovatel | ČSD |
| Období provozu | 1940–1977 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 88 210 kg |
| Hmotnost ve službě | 113 300 kg |
| Adhezní hmotnost | 53 500 kg |
| Délka přes nárazníky | 15 330 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Celkový rozvor | 12 560 mm |
| Rozvor spřažených dvojkolí | 5 160 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | 2´D 2´ p2t |
| Trvalý výkon | 1 240 kW |
| Maximální povolená rychlost | 90 km/h |
| Přetlak páry | 18 bar |
| Počet kouřovek/žárnic | 26/122 |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 500 mm |
| Zdvih pístů | 720 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr spřažených dvojkolí | 1 624 mm |
| Průměr běhounů | 880 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 13,1 m² |
| Výhřevná plocha trubek kotle | 108,9 m² |
| Výhřevná plocha přehřívače | 62,1 m² |
| Výhřevná plocha celková | 184,1 m² |
| Plocha roštu | 3,5 m² |
| Lokomotivní brzda | tlaková přímočinná ruční |
| Vlaková brzda | samočinná tlaková |
| Zásoba uhlí | 7 m³ |
| Zásoba vody | 13,5 m³ |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V letech 1933 – 1940 dodala firma ČKD Československým státním drahám sérii úspěšných velkých tendrových lokomotiv řady 464.0 vlastní konstrukce (na výrobě se podílela i Škoda Plzeň). Snaha o zhospodárnění provozu vedla k vývoji zdokonalené verze s tlakem páry zvýšeným z 13 na 18 barů.
Nové lokomotivy 464.101 a 102 byly dodány v listopadu, resp. prosinci 1940. Lokomotiva 464.101 byla 2000. lokomotivou vyrobenou v ČKD. Cena jedné lokomotivy byla stanovena na 1 321 805,05 korun.
Lokomotivy byly předány do provozu 20. 11., resp. 31. 12. 1940, a to do výtopny Praha Hybernské nádraží (dnes opět Masarykovo). Na přelomu 50. a 60. let byly přiděleny jihlavskému depu a nasazovány v turnuse s oběma 464.2 a se 464.074 do vozby osobních vlaků i rychlíků na sklonově náročných tratích Českomoravské vrchoviny. Později se uplatnily zejména na vozebních ramenech Nymburk – Praha, Nymburk – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Letohrad a dalších.
Na lokomotivu 464.101 byla dosazena dyšna Giesl. V roce 1975 byla vyřazena z provozu a používána jako vytápěcí kotel v Havlíčkově Brodě, Nymburce a Všetatech, a to až do zrušení 11. 9. 1979. Lokomotiva 464.102 dojezdila s původním komínem dne 26.9.1977, kdy byla úředně zrušena. Od 1.1.1979 se z ní stal vytápěcí kotel K 687. Z důvodu lepšího technického stavu byla právě tato lokomotiva v roce 1980 převedena do sbírek NTM.
Konstrukce lokomotivy odpovídala poslednímu provedení řady 464.0, s následujícími změnami:
Měděné topeniště bylo nahrazeno ocelovým. Plocha roštu se zmenšila, ale na druhou stranu byly navíc použity tři varné klenbové trubky. Válcový kotel obsahoval 112 žárnic a 26 kouřovek. Schmidtův přehřívač páry byl velkotrubnatý. Topeniště dostalo pneumaticky ovládaná dvířka Butterfly. Kotel byl poprvé vyroben z oceli z tuzemské produkce.
Parní stroj měl průměry válců zmenšené na 500 mm. Na lokomotivě 464.101 byla použita válcová šoupátka Nicolai, na 102 Trofimov. Na válcích chyběly pojišťovací záklopky.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 464.1 na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
