Lew Hoad
australský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
australský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Lewis Alan Hoad (23. listopadu 1934 Glebe – 3. července 1994 Fuengirola) byl australský tenista. Ve své době patřil k populárním sportovcům a praktikoval útočný silový styl hry.[1]
| Lew Hoad | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Austrálie |
| Datum narození | 23. listopadu 1934 |
| Místo narození | Glebe |
| Datum úmrtí | 3. července 1994 (ve věku 59 let) |
| Místo úmrtí | Fuengirola |
| Výška | 179 cm |
| Profesionál od | 1957 |
| Ukončení kariéry | 1972 |
| Dvouhra | |
| Tituly | 51 |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (1956) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (1956) |
| French Open | vítěz (1956) |
| Wimbledon | vítěz (1956, 1957) |
| US Open | finalista (1956) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (1953, 1956, 1957) |
| French Open | vítěz (1953) |
| Wimbledon | vítěz (1953, 1955, 1956) |
| US Open | vítěz (1956) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | finalista (1955) |
| French Open | vítěz (1954) |
| Wimbledon | semifinalista (1953, 1954, 1955) |
| US Open | finalista (1952, 1956) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (1952, 1953, 1955, 1956) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z nemajetné rodiny tramvajáka a od dětství si vydělával jako sběrač míčků. Jeho talent rozeznal Adrian Quist, který mu ve čtrnácti letech zařídil smlouvu s firmou Dunlop Sport.[2] V roce 1951 hrál Hoad svůj první grandslamový turnaj.
S australským týmem vyhrál čtyřikrát Davis Cup (1952, 1953, 1955 a 1956). Jeho reprezentačním kolegou byl Ken Rosewall, říkalo se jim „tenisová dvojčata“.[3] Spolu také vyhráli sedm grandslamových titulů ve čtyřhře: Australian Open 1953, 1956 a 1957, French Open 1953, Wimbledon 1953 a 1956 a US Open 1956. Osmý titul ve čtyřhře získal Hoad ve Wimbledonu 1955 s Rexem Hartwigem. Spolu s Američankou Maureen Connollyovou také vyhrál smíšenou čtyřhru v Paříži v roce 1954. V roce 1956 vyhrál mužskou dvouhru na Australian Open, French Open i ve Wimbledonu, pouze ve finále US Open podlehl Rosewallovi. Podle dodatečných výpočtů Lance Tingaye byl v roce 1956 světovým hráčem číslo jedna.[4]
Od roku 1957 hrál profesionálně, v červnu 1959 vyhrál Tournament of Champions ve Forest Hills. Kariéru ukončil kvůli chronickým bolestem zad v roce 1972. Celkově vyhrál 824 zápasů a 503 prohrál, získal 51 turnajových vítězství. V roce 1980 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.
V roce 1955 se oženil s tenistkou Jenny Staleyovou, finalistkou Australian Open 1954. Od konce šedesátých let žili ve Španělsku a provozovali zde tenisovou školu. Lew Hoad zemřel na leukemii ve věku 59 let.
