langobardský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Lethu také Leti (? – 5. století) byl v první polovině 5. století králem germánského kmene Langobardů.[1] Vládu převzal po svém předchůdci králi Lamicho. Je považován za zakladatele lethingských Langobardů.
| Lethu | |
|---|---|
| langoboardský král | |
| Narození | 4. století |
| Úmrtí | 5. století |
| Potomci | Hildeoch a Gudeoch |
| Otec | Lamicho |
| Matka | Gudinger (?) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Langobardi v období stěhování národů migrovali podél řeky Labe od Baltu[2] na jih, na území, které nazvali Scatenauge. Na další cestě po Labi dospěli na území Patespruna či Paderborn[3] a pak na území dnešních Čech. Langobardy zmínil již římský historik Cornelius Tacitus ve svém etnografickém díle Germania,[4] kde je popisuje jako kvalifikované válečníky.
Král Lamicho porazil Huny v bitvě nedaleko bývalé římské provincie Noricum a v této oblasti dnešního Rakouska se jeho kmen usadil. Hlavním zdrojem historie Langobardů je kniha Historia Langobardum (History of the Langobards) Paula Diacona z konce 8. století. V knize je velmi málo informací o králi Lethu. Vládl pravděpodobně čtyřicet let, od roku 420 do roku 460 jako třetí král Langobardů bez větších sporů s ostatními kmeny. Po jeho smrti se královské moci ujal jeho syn Hildeoch, což představovalo pravděpodobnou dědičnost k langobardské koruně.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
