Len
typ textilie From Wikipedia, the free encyclopedia
typ textilie From Wikipedia, the free encyclopedia
Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20–50 milimetrů dlouhá vlákna svazek o délce 50–90 centimetrů. [1]
Nejstarší nálezy lněných výrobků pochází asi ze 7. tisíciletí před n. l. podle některých údajů z Jižní Ameriky, podle jiných z Íránu. Do Evropy se len dostal asi o 4 tisíce let později (nález ve Švýcarsku). Na konci 18. století se len v Evropě s 18 % (vlna 78 %) významně podílel na celkové spotřebě textilních vláken. [2]
V EU se v roce 2003 získalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito: [2]
| % | Účel | Výnos €/kg | Poznámka |
| 61 | na lněné příze | 1,60 x | 4/5 vláken na export do Číny |
| 16 | na výrobky z koudele | 0,35 | 1/3 vláken na export do Číny |
| 13 | na výrobu papíru | 0,17 | |
| 9 | na vrstvené hmoty | 0,40 | |
| 1 | na netkané textilie | 0,50 |
x Koncem 2. dekády 21. století dosahovala cena až 2,80 €/kg.[3]
V roce 2014 se celosvětová roční produkce lněných vláken (včetně koudele) udávala s 0,31 milionu tun (asi 0,3 % všech textilních vláken) na osevní ploše 193 412 ha.[4] V roce 2021 se na ploše 241 103 ha vypěstovalo 896 636 tun vlákenného lnu. Na dodávkách lněných vláken se podílely (%): Francie 75, Belgie 10, Bělorusko 4, Čína 3, Rusko 3, Velké Británie 2, Nizozemí 2, Egypt 1.[5]
Technická vlákna (převážná část sklizně) dosahující délky 30–100 cm sestávají z elementárních vláken s průměrnou délkou 32 mm, tloušťkou 19 µm a pevností 5–8 cN/dtex. Za mokra se pevnost zvyšuje až o 20 %.
Vlákna mají malou pružnost a dobrou vodivost tepla. Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k mačkavosti.[6]
.JPG)
K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání (tření) – vochlování). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je koudel (k výrobě hrubších přízí), pazdeří a odpady.
Další výrobní postup v přádelně:
V Československu byl len významnou zemědělskou plodinou zejména v bramborářských a podhorských oblastech. Za první republiky došlo k největšímu rozmachu pěstování lnu v roce 1925, kdy bylo oseto 24 731 hektarů, výnos sklizeného lněného vlákna činil 13 070 tun.[9] V roce 1929 poklesla osevní plocha lnu na 18 783 hektarů a klesající produkci v návaznosti na dovozy ze zahraničí řešila tehdejší Poslanecká sněmovna.[10] K rozvoji pěstování lnu došlo i po druhé světové válce. Výroba se znovu zvyšovala až do osmdesátých let 20. století, kdy bylo oseto až 25 tisíc hektarů. [11] Počátkem devadesátých let 20. století se vlivem otvírání se trhu západní Evropě a vlivem nerovných podmínek v zemědělství plocha pěstovaného lnu neustále snižovala. V roce 1998 činila výměra pěstovaného lnu v Česku pouze dva tisíce hektarů.[11]
Došlo k útlumu domácí textilní výroby, k snížení ceny lnu na světových trzích, pro pěstitele byl po vstupu do Evropské unie i méně výhodný dotační systém. V roce 2009 bylo oseto v ČR lnem pouze 150 hektarů a o rok později ukončila svoji činnost i společnost Čemolen, která se zpracováním lnu zabývala od padesátých let 20. století.[12] V současné době se pěstováním lnu v Česku zabývá pouze několik málo zemědělských nadšenců.[13] Roku 2016 bylo oseto 111 hektarů a použit pro lněný olej.[14] Za rok 2017 byla ve statistice uvedena produkce 5 tun vláken.[5]
Pevnost osnovních přízí dosahuje až 23 cN/tex a pevnost útkových asi 18 cN/tex. Lněné příze jsou o 20–30 % pevnější než průměrné příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %.[15] Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled) ve tkanině, tvrdý omak a malá tažnost (2–5 %). Tkaniny se vyrábějí nejčastěji v plátnové nebo keprové vazbě, známé jsou však i výrobky z žakárových strojů. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.[6]
Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z bavlny a umělých vláken. Menší část přízí se používá k výrobě obuvnických šicích nití. [16]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
