český podnikatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Ladislav Rott (5. června 1851 v Praze[2] – 27. června 1906 v Bad Ischlu[3]), pražský obchodník, byl jedním ze synů a osmi dětí Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze (1840).
| Ladislav Rott | |
|---|---|
 Ladislav Rott v roce 1897 (busta Bohumila Vlčka) | |
| Narození | 5. června 1851 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. června 1906 (ve věku 55 let) Bad Ischl  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | byznysmen |
| Děti | Vladimír Jiří Rott Ladislav Vincenc Rott |
| Rodiče | Vincenc Josef Rott |
| Podpis | .png) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Vincenc Josef |
|---|---|
| matka | Marie, roz. Eckhartová |
| žena | Karolina, roz. Klecandová |
| dcera | Julia Maria |
| syn | Ladislav Vincenc |
| dcera | Jiřina Markéta |
| syn | Vladimír Jiří |
| dcera | Jitka Anežka |
| dcera | Andrea Alžběta Jiřina |
Ladislav se vyučil se v otcově firmě, vystudoval Skřivanovu obchodní školu. Vedle češtiny a němčiny mluvil francouzsky, rusky, o něco později se naučil anglicky.
V sedmnácti letech šel na výměnu do Petrohradu, pak k obchodním partnerům do Paříže, a odtamtud jako obchodní cestující do Egypta. Zažil ještě obležení Paříže po bitvě u Sedanu (1871), aby se ve dvaceti letech vrátil do Prahy, kde s bratrem Juliem (1845–76) k 1. lednu 1872 převzali obchod. Ve společně započatém rozšíření firmy – jak zejména její činnosti, tak i stavebním – pokračoval po Juliově smrti Ladislav.
Prosperující obchod Ladislavovi umožnil postupné přikupování nemovitostí sousedících s jeho domem na Malém náměstí a jejich rozsáhlé přestavbě v polovině 80. let 19. století. V letech 1896–1897 pak došlo i k nákladné rekonstrukci původního domu č. p. 142 na Malém náměstí (tzv. Rottův dům) a k zadání fresek Mikoláši Alšovi, provedených jeho spolupracovníky Arnoštem Hofbauerem a Ladislavem Novákem.
Rostoucí velkoobchod s sebou nesl i rozšiřování obsáhlých katalogů „Česko-německých ceníků nástrojů a potřeb pro veškerá řemesla“, vedle zaběhlých německých bylo nutno hledat nové české pojmy.
Manželka Karolínou (Karla), roz. Klecandová (1856–1904, sňatek byl uzavřen 15. 1. 1876) spolupracovala v obchodě, vedla domácnost a organizovala společenskou část rodinného života. V roce 1896 zavedla „čtvrtky u Rottů“, kde se scházeli čeští umělci, žurnalisté, politici a také obchodní přátelé z Anglie, Francie, Německa, Švédska a samozřejmě Rakouska, které tehdy patřilo k domácím zemím.
S manželkou Karlou měl pět dětí, tři dcery a dva syny – Julia Maria (*1877), Ladislav Vincenc (*1881), Jiřina Markéta (*1883), Vladimír Jiří (*1885) a Jitka Anežka (*1887). S druhou ženou Andrée (Andrea Melanie), roz. Polákovou z Vídně, dceru Andrée (*1906, Andrea Alžběta Jiřina). Mladší ze synů, Vladimír Jiří (1885–1965), jako poslední v Československu podnikatelsky činný člen této jedné ze známých pražských rodin,[4] uprchl se svou ženou těsně po komunistickém puči v únoru 1948.
Po smrti manželky Karly se Ladislav podruhé oženil s o mnoho mladší vídeňskou kupeckou dcerou Andrée Polákovou. Na jaře 1906 se jim narodila dcera Andrée (Andrea Alžběta Jiřina). Ale již 27. června téhož roku Ladislav náhle zemřel na Jainzenbergu u Bad Ischlu.
Rod Rottů podporoval vznikající českou kulturu. Ladislav také podstatně přispěl na obnovení Národního divadla po požáru (v roce 1881, znovu otevřeno 1883). Spolu s bratrem Juliem pokračovali v tradici zahájené otcem Vincencem Josefem.
Ladislav Rott zemřel 27. června 1906 v Bad Ischlu a byl pochován ve výstavní rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Secesní hrobku se sochařskou výzdobou a kovovými odlitky vytvořil známý pražský sochař Vilém Amort, který se na tvorbu náhrobků zaměřoval.
Po Ladislavově smrti 1906 se řízení firmy ujali jeho dva synové Ladislav a Vladimír Rottovi spolu s nejstarší sestrou Julií provdanou Veselou jako tichou společnicí, přičemž vdova Andrée Rottová a sestry vyjma Julie měly být vyplaceny, což podnik zadlužilo podle vzpomínky Vladimíra Rotta o téměř milion zlatých rakouských korun. Do podobné situace pak byl podnik znovu postaven po náhlé smrti Ladislava mladšího (Ladislav Vincenc) roku 1927, shodou okolností opět v Bad Ischlu, kdy bylo potřeba vyplatit jeho ženu Julii a dceru Ludmilu.
Po listopadu 1989 se jméno Ladislava Rotta objevilo v českých mediích v souvislosti s jeho návrhem stavby podzemní dráhy v Praze, podaným v létě 1898 Městské radě královského hlavního města Prahy.
Rottovy domy včetně hlavního se sgrafity Mikoláše Alše jsou, podle Vladimíra J. Rotta (*1950), který si stěžuje na jejich druhý „lup“ v roce 1993,[5] neoprávněně pronajímány. Roku 1993 národní podnik „železářství U Rotta“ přešel do rukou jeho bývalého ředitele a společníků a to, podle údajů Vladimíra J. Rotta (*1950),[5] neoprávněně.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
