La Espero (Naděje) je píseň užívaná jako hymna mezinárodního esperantského hnutí. Její text napsal autor jazyka L. L. Zamenhof, hudbu složil Félicien Menu de Ménil. Společně s esperantskou vlajkou patří mezi nejznámější symboly esperanta.
Další informace Jazyk, Organizace ...
 Esperanto |
|
| Jazyk |
|
|
|
|
| Organizace |
|
|
|
|
| Dějiny |
|
|
|
|
| Kultura |
|
|
|
|
| Literatura |
|
|
|
|
| Úhly pohledu |
|
|
|
Zavřít
Další informace Originální text, Český překlad ...
| Originální text |
Český překlad |
|---|
|
En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko;
per flugiloj de facila vento
nun de loko flugu ĝi al loko.
Ne al glavo sangon soifanta
ĝi la homan tiras familion:
al la mond' eterne militanta
ĝi promesas sanktan harmonion.
Sub la sankta signo de l' espero
kolektiĝas pacaj batalantoj,
kaj rapide kreskas la afero
per laboro de la esperantoj.
Forte staras muroj de miljaroj
inter la popoloj dividitaj;
sed dissaltos la obstinaj baroj,
per la sankta amo disbatitaj.
Sur neŭtrala lingva fundamento,
komprenante unu la alian,
la popoloj faros en konsento
unu grandan rondon familian.
Nia diligenta kolegaro
en laboro paca ne laciĝos,
ĝis la bela sonĝo de l' homaro
por eterna ben' efektiviĝos.
|
Na svět přišel nový pocit,
světem se šíří silný hlas;
na křídlech lehkého vánku
nechť letí z místa na místo.
Netouží po meči zakrváceném,
ale po utužování lidské rodiny:
světu věčně válčícímu
nabízí svatou harmonii.
Pod svatým znamením naděje
shromažďují se za mír bojovníci,
a rychle roste dílo
lidí doufajících.
Silně stojí zdi tisíciletí
mezi lidmi rozdělenými;
však překážky vzdorné
budou svatou láskou rozbity.
Na základě neutrálního jazyka
rozumějíce jeden druhému
lidé utvoří ve shodě
jeden velký kruh rodinný.
Naše pilné společenství
se prací za mír neunaví,
dokud se pěkný sen lidstva
pro věčné požehnání nenaplní.
|
Zavřít
Obrázky, zvuky či videa k tématu La Espero na Wikimedia Commons 
