Láhaur

Láhaur ; لاہور
	Rozhledna Minar-e
Poloha
Souřadnice	31°32′59″ s. š., 74°20′37″ v. d.
Nadmořská výška	217 m n. m.
Časové pásmo	UTC+05:00
Stát	Pákistán
Provincie	Paňdžáb
Administrativní dělení	9 distriktů
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 772 km²
Počet obyvatel	13 004 135 (2023)
Hustota zalidnění	7,339 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.lahore.gov.pk
Telefonní předvolba	042
PSČ	53xxx - 55xxx
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láhaur (páňdžábsky: لہور, urdsky: لاہور, anglicky: Lahore) je hlavní město provincie Paňdžáb v Pákistánu. V roce 2023 byl s více než 13 miliony obyvatel 26. největším městem světa a po Karáčí druhým největším městem v zemi. Rozloha města činí 1772 km². Průměrná nadmořská výška je 217 m n. m.

Stručná fakta Láhaur لاہور, Poloha ...

Zavřít

Počátky města Láhaur sahají do starověku. podle legendy bylo město založeno před 4000 lety knížetem Lavou, synem Ramy, hrdinou starého indického eposu Ramájana. Archeologové a historikové však prokázali, že Láhaur je starý asi 2000 let. Slavný čínský poutník Süan-cang navštívil toto město v 7. století našeho letopočtu a podal o něm písemné svědectví. Město bylo díky své strategické poloze často terčem nájezdů.

V roce 1206 byl v Láhauru korunován Kutbuddín Ajbak a město se stalo součástí dillíského sultanátu. V roce 1241 vyplenil město Čingischán. V roce 1397 turecký dobyvatel Timur Lenk vpadl do Indie a jeho vojska obsadila i město Láhaur. Timur však město od vypálení ušetřil a udělal z něho centrum provincie, do jehož čela dosadil jednoho ze svých věrných. V 15. století začlenil město do své říše Bahlúl Chán Lodhí.

Láhaur svého největšího rozkvětu dosáhl až po zániku dillíského sultanátu za vlády Mughalů. V roce 1526 v první bitvě u Pánípatu byl poražen poslední dillijský sultán Ibrahím Lodhí a celá jeho říše se dostala do rukou Zahíruddína Muhammada Bábura, zakladatele mughalské dynastie. Mughalové vytvořili z Láhauru jedno z nejhezčích měst své říše. Důkazem toho jsou je císařský palác, Šalimarské zahrady a Bádišáhova mešita postavená císařem Aurangzébem. V roce 1801 obsadil město Randžít Sindh a vytvořil z něj hlavní město své říše. Pod britskou správou byly během druhé poloviny 19. století shromážděny movité památky umění Paňdžábu a postavena pro ně velká budova muzea.

Komplex šesti různorodých monumentálních staveb mughalské architektury byl v letech 1981 a 1993 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO a následně restauován. Jsou toː

Bádišáhova mešita- největší svatyně v Pákistánu, postavená v letech 1671-1673, nádvoří má kapacitu pro modlitbu až 60 tisíc muslimů.
Pevnost, komplex tří paláců s věžemi ze 17. století
Císařský palác, někdejší sídlo mughalských vládců
Wazir Khanova mešita z let 1634-1641, Wazir Khan († 1641) byl lékař a guvernér Paďžbábu
Akbari saraj, stavba z let 1550-1637
Zahrady Šálimár, založeny roku 1641; původně je tvořily tři obdélné terasy s pavilóny, vodními plochami, kaskádami a přes 400 fontán; příklad mughalské zahradní architektury.
Láhaurské muzeum - postaveno britskými kolonisty v letech 1865-1894 ve stylu mughálského historismu, bohaté umělecké i archeologické sbírky z celého Paňdžábu^[1]

Bádišáhova mešita
Pevnost
Wazir Khanova mešita
Akbari saraj
Zahradní pavilón
Láhaurské muzeum

Láhaurská univerzita (LUMS) byla založena roku 1986, je první v Pákistánu, má čtyři fakulty a podle údajů své ročenky ve školním roce 2020/2021 patřila mezi 50 nejvýznamnějších asijských univerzit.^[2]

V roce 2003 se rozhodlo město kvůli narůstající dopravě vybudovat nové letiště, Letiště Allami Iqbala a nazvalo ho po národním pákistánském básníkovi Allamovi Muhammadu Iqbal, a je to jedna ze základen vlajkové národní letecké společnosti, Pakistan International Airlines. Z tamějšího letiště létají nákladní letadla i na letiště Leoše Janáčka Ostrava.