čeleď plazů From Wikipedia, the free encyclopedia
Krokodýlovití (Crocodylidae) představují nejpočetnější čeleď krokodýlů, jejíž zástupci se vyskytují v Africe, Asii, Oceánii i Americe. Moderní systém klasifikuje tři rody krokodýlovitých: Crocodylus, Mecistops a Osteolamus.
Krokodýlovití | |
---|---|
krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | krokodýli (Crocodilia) |
Čeleď | krokodýlovití (Crocodylidae) Cuvier, 1807 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velikost těla krokodýlovitých variuje od zhruba 1,9 metrů u krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis) až po více než 6 m u krokodýla mořského (Crocodylus porosus). Tělo je protáhlé, se silně osvaleným a zploštělým ocasem, ale končetiny jsou vzhledem k celkové délce těla relativně krátké. Šupiny na těle jsou podložené osteodermy. Mohutná tlama, která je spíše zašpičatělá, dosahuje téměř stejné délky jako ocas.[1] Typickým znakem, který krokodýlovité odlišuje od jiných krokodýlů, je uložení čtvrtého zubu dolní čelisti, jenž v klidu zapadá do rýhy na boku horní čelisti, a při zavřené tlamě je tedy dobře patrný. Na rozdíl od kajmanů a aligátorů rozvíjejí praví krokodýlovití rovněž solné žlázy, které se objevují i u sladkovodních druhů.[2][3]
Krokodýlovití často představují vrcholové predátory svých ekosystémů. Zástupci rodu Crocodylus žijí především v nezastíněných vodních stanovištích, včetně sladkovodních močálů, okrajů velkých řek a jezer či mangrovových porostů. Naproti tomu zástupci nepočetných rodů Mecistops a Osteolaemus žijí v malých až středně velkých lesních tocích, které bývají zastíněny stromovím.[4] Většina krokodýlovitých klade vajíčka do předem zbudovaných hnízd, některé druhy k tomuto účelu využívají vyhloubené díry v písku či štěrku. Typická doba inkubace činí 60 až 90 dní, přičemž se objevuje rodičovská péče jak o vejce, tak o vylíhnutá mláďata. Determinace pohlaví je ovlivněna teplotou: při vyšších teplotách se z vajíček vyvíjejí samci a při nižších samice.[1]
Krokodýlovití (Crocodylidae) jsou nejpočetnější čeledí v rámci řádu krokodýli (Crocodylia). Jakožto jejich popisná autorita je uváděn Georges Cuvier (1807).
Na evoluční historii krokodýlovitých existují různé pohledy. Jako sporné se ukázalo být především umístění rodů Gavialis a Tomistoma, resp. možné sesterské postavení obou těchto rodů a jejich klasifikace buďto v rámci krokodýlovitých, anebo v rámci samostatné čeledi gaviálovití (Gavialidae). Situace komplikuje nesoulad mezi molekulárními a morfologickými daty; například u rodů Gavialis a Tomistoma existují podstatné rozdíly v uspořádání lebečních kostí, ačkoli molekulárně-fylogenetické studie je považují za sesterské taxony. Kombinovaná morfologická a molekulární data podporují sesterský vztah obou rodů, které následně vystupují jako sesterská skupina vůči čeledi Crocodylidae. Těchto závěrů se drží i následující heslo.[4][2]
Moderní systematika v rámci čeledi krokodýlovitých sdružuje trojici rodů: rod Crocodylus je rozšířen pantropicky, zatímco rody Mecistops a Osteolamus se vyskytují v západní a středozápadní Africe.[4] Rod Mecistops může být sesterský vůči rodu Osteolaemus, ačkoli některé studie jej sdružují spíše k rodu Crocodylus.[5]
Navazující kladogram znázorňuje postavení jednotlivých rodů krokodýlovitých v rámci řádu krokodýlů na základě [6].
Crocodilia |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Relativně proměnlivý je v literatuře i samotný počet druhů krokodýlovitých, a to na základě postupné identifikace jejich kryptických zástupců. Jedny z nejnovějších systematických změn zahrnují odhalení kryptické linie rodu Mecistops, jenž klasicky zahrnuje pouze jediný žijící druh M. cataphractus (2014);[7] či vydělení druhu C. halli od C. novaeguineae (2019).[8]
Následující seznam druhů vychází z [9]:
Řada fylogenetických analýz se soustředí i na určení příbuzenských vztahů mezi jednotlivými druhy krokodýlovitých. Jejich zástupci jsou dobrými transoceánskými kolonizátory, což jim mj. umožňuje schopnost koncentrovat a vylučovat sůl prostřednictvím solných žláz. Podobné migrace vyústily v následné rozrůznění evolučních linií napříč různými kontinenty.[1] Fosilní a molekulární data například naznačují, že žijící druhy z rodu Crocodylus divergovaly v průběhu neogénu, přičemž krokodýl nilský (C. niloticus) z afrického kontinentu představuje sesterský taxon vůči žijícím neotropickým krokodýlovitým.[10][5]
Problematická zůstává otázka postavení četných vyhynulých zástupců; jmenovat lze rody Rimasuchus, Euthecodon či Brochuchus. Situace je v tomto případě komplikovaná, protože u starých vzorků nelze provést molekulárně-fylogenetické analýzy, a morfologické znaky nemusí – jak již bylo výše uvedeno – spolehlivě vypovídat o příbuzenských vztazích. V rámci krokodýlovitých se často objevují znaky vzniklé v důsledku konvergentní evoluce či paralelismu, kdy ekvivalentní selekční tlaky vedou k vývoji podobného znaku; a naopak morfologicky snadno odlišitelné druhy mohou být na genetické úrovni blízce příbuzné. Zajímavé výsledky o příbuzenských vztazích v rámci čeledi přinesla paleogenomická studie z roku 2021, která mj. pracovala s archaickou mtDNA (ancient DNA) vyhynulého krokodýlovitého rodu Voay z pleistocenně-holocenních madagaskarských ložisek. Rod Voay je podle závěrů sesterský k nejpočetnějšímu rodu Crocodylus, což mj. svědčí pro africký původ rodu Crocodylus. Kladogram vycházející z této studie je uveden níže, byť je třeba jeho výsledky přijímat – zvláště u zmíněných vyhynulých forem – s opatrností.[10]
Fylogeneze krokodýlovitých na základě [10]. Červeně zvýrazněny druhy z Afriky vč. Madagaskaru, zeleně druhy z Asie a Oceánie a modře druhy z Ameriky | ||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.