rod živočichů z třídy mnohoštětinatců From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostižerky (Osedax) je rod mořských červovitých živočichů z podtřídy vláknonošců. Živí se tukem především z velrybích, ale i jiných kostí. V anglických populárních článcích se proto často označují jako zombie worms.[2][3]
 Kostižerky | |
|---|---|
 Osedax frankpressi | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | kroužkovci (Annelida) |
| Třída | mnohoštětinatci (Polychaeta) |
| Podtřída | vláknonošci (Pogonophora) |
| Rod | Osedax Rouse, 2004[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byly objeveny až v roce 2002 u Kalifornie a vědecky popsány o 2 roky později.[4] K roku 2012 bylo známo 17 druhů z různých světových oceánů včetně japonských a kalifornských pobřežních vod Tichého oceánu nebo severního Atlantiku,[2] kde byly objeveny u Švédska v úžině Kattegat.[3] Později byly objeveny i u antarktických břehů.[5]
Jsou příbuzné jiným vláknonošcům – riftiím hlubinným – které obývají dna Tichého oceánu v okolí tzv. černých kuřáků.
Jsou to několik cm dlouzí mnohoštětinatí kroužkovci, kteří stejně jako ostatní vláknonošci nemají v dospělosti trávicí soustavu. Tuk nasávají pomocí vláken, kterými vrůstají do kostí.[6] Jeho zpracování ponechávají na symbiotických bakteriích.
Stopy, které takto kostižerky zanechaly, byly dodatečně objeveny i na kostech některých prehistorických zvířat[7] – nejen velryb, ale i mořských nelétavých ptáků z čeledi Plotopteridae.[8] Dosud však není jasné, zda kostižerky vznikly s prvními prakytovci (Archaeoceti) před 45 miliony let, jak se domnívali jejich původní objevitelé Rouse a kol., nebo jestli se oddělily už během období křídy a byly tedy současníky dinosaurů.[7]
Havajský výzkumník Craig Smith předpokládá, že více než polovina všech původních druhů tohoto rodu vyhynula, k čemuž došlo koncem 19. století v důsledku lovu velryb, který stavy velryb snížil až o 90 %.
Kostižerky žijí v mořích v hloubkách od 30 do 3000 metrů.[7] Živí se tukem a kolagenem z velrybích kostí, ale byly nalezeny i na rybích kostech.[9] Protože nemají trávicí soustavu, využívají k trávení symbiotické bakterie, které s nimi žijí.[6]
V roce 2012 zjistil Sigrid Katz z kalifornského Scripps Institution of Oceanography, že ve výrůstcích se zvýšeně vyskytují takzvané protonové pumpy – transmembránové proteiny (bílkoviny), které přes povrch výrůstků přenášejí vodíkové ionty H+. Vytvářejí tak kyselé prostředí, které narušuje kosti a umožňuje, aby kostižerka do nich pronikla svými výrůstky.[2] Do té doby nebylo známo, jakým způsobem vytvářejí kostižerky díry v kostech, když jejich tělo nemá žádné pevné části, kterými by mohly tyto otvory vytvořit.[6]
Jejich rozmnožování je velmi zvláštní: množství malých samečků žije uvnitř těla o mnoho větší samičky.[7] Zůstávají přitom v larválním stadiu.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
