Kostel svatého Mikuláše (Vacov)
kostel a kulturní památka České republiky ve Vacově From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Mikuláše ve Vacově je stavba pseudogotického kostela, který je farním kostelem vacovské farnosti. Kostel byl postaven v letech 1888–1890 na místě původního kostela, který měl půlkruhovou apsidu, věž na západním nároží a rozsáhlou emporu.[1][2][3]
| Kostel svatého Mikuláše ve Vacově | |
|---|---|
.JPG) Kostel svatého Mikuláše ve Vacově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Prachatice |
| Obec | Vacov |
| Souřadnice | 49°8′13,26″ s. š., 13°43′44,06″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | prachatický |
| Farnost | Vacov |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Datum posvěcení | 10. srpna 1890 |
| Světitel | Martin Josef Říha |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Sedláček, J. Tille, J. Štěrbák |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1888–1890 |
| Specifikace | |
| Délka | 40 m |
| Šířka | 18 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Azimut | 75° |
| Stavební materiál | zdivo, kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 42265/3-3797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na místě současného kostela stála podle písemné zmínky z roku 1193 poustevnická kaple, na jejímž místě byl postaven dřevěný kostel (údajně v roce 1230).[4][5] Ten byl za husitských válek v roce 1421 vypálen a pobořen.[4] Po roce 1588, kdy Vacov získali Kocové z Dobrše, je doložen kamenný kostel sv. Vavřince, tento kostel v roce 1757 vyhořel a jeho následná oprava trvala 30 let. Patronát původního kostela drželi nobilitovaní svobodní rytíři z Chvalšovic, Miřetic, Radkovic, Čkyně, Benešovy Hory, Mladíkova, Hodkovic a Klínovic.[2] Ve starém kostele byly umístěny roku 1706 varhany od horažďovického varhanáře Václava Turnovského, ty byly v roce 1861 vyměněny neznámým varhanářem za cenu 510 zlatých.[5][6][7] Kostel byl jako nevyhovující v roce 1885 zbourán a místo něj byl v letech 1888–1890 postaven současný kostel sv. Mikuláše.[4] Základní kámen nese vročení 19. června 1888. Stavbu nového kostela navrhli architekti Jan Sedláček, J. Tille a J. Štěrbák.[1][2][3] Patronem výstavby nového kostela byl kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberským erbem je vyzdobena kruchta kostela.[2] Podle Alžběty Birnbaumové byla demolice původního cenného kostela a výstavba nového chybou, která připravila obec o historickou památku.[2] Kostel vysvětil 10. srpna 1890 (na svátek sv. Vavřince) českobudějovický biskup Martin Josef Říha.[8][6]
Kostel, který leží severně od jádra obce, tvoří dominantu obce.[1] Má křížový půdorys s podélnou lodí, (tvořenou trojlodím), jež je doplněna příčnou lodí), a presbytář s trojbokým závěrem. Presbytář je od lodi oddělen výrazným vítězným oboukem. Na západě se nachází věž; kostel je obklopen bývalým hřbitovem.[1]
Z původního kostela románského původu byly zachovány pouze dva zvony od Brikcího z Cimperka z let 1568 a 1588 a některé náhrobní kameny (z let 1583, 1785, 1825 a 1856), které byly během výstavby nového kostela vetknuty do stěn.[2][3][8]
Zařízení kostela je pseudogotické.[3] V kostele se nachází hlavní oltář sv. Mikuláše s obrazem sv. Mikuláše z poloviny 19. století, postranní oltáře na přání vrchnosti nesou zasvěcení sv. Janu Nepomuckému (severní oltář) a Panně Marii (jižní oltář).[3][6] Osadníci si vymohli umístění soch sv. Martina a sv. Vavřince na hlavním oltáři jako náhradu za boční oltáře tohoto zasvěcení z původního kostela.[6] Dále se v kostele nalézá oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého od Antonína Lhoty z roku 1899.[2][3] Během výstavby nového kostela byly pořízeny nové varhany od varhanáře Jindřicha (Heinricha) Schiffnera ze Cvikova, varhany mají mechanickou trakturu, kuželkovou vzdušnici a 8 rejstříků.[5][6][7] Varhany pak byly po rekvizici prospektových cínových píšťal (1918) roku 1929 opraveny varhanářem Čeňkem Skopkem z Tábora a doplněny; cena práce činila 2800 Kčs.[5][6][7] Interiér ve 20. století vyzdobil malíř Alois Martan – jako diplomovou práci vymaloval presbytář kostela, po Sametové revoluci okrášlil kostel mozaikou Krista Pantokratora.[9] V letech 2018–2020 došlo k výměně oken kostela a instalaci vitráží se zobrazením českých zemských patronů.[10]
Východně od kostela stojí barokní výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[8][6] Areál kostela a bývalého hřbitova je obehnán ze severu ohradní zdí, na jihu a západě kovovými ploty, na jihozápadě sousedí s objektem restaurace a sálu.[1]
Ve Vacově se okolo svátku patrona původního kostela, sv. Vavřince, (10. srpna) slaví „malá pouť“ (Vavřinecká), která svým významem předčí „velkou“ pouť ke sv. Mikuláši.[4]
U kostela stály původně vzrostlé jírovce (kaštany), které však byly v roce 2011 pokáceny.
Kromě dvou historických zvonů z let 1568 a 1588 se ve věži kostela nacházely ještě dva zvony, oba byly postupně zrekvírovány během světových válek.[11]
Zvon Josef
Zvon Josef z dílny Hilzerů (Petera Hilzera) byl ulit v roce 1889 v souvislosti s výstavbou nového kostela. Zvon kostelu věnoval vacovský rodák, Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni. Zvon měl hmotnost 229 kg, byl na něm obraz sv. Josefa a nesl nápis: „Tento zvon věnoval ku cti a chvále sv. Josefa, pěstouna Pána Ježíše, důstojný pán P. Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni, rodák vacovský, a ulil léta Páně 1889 Peter Hilzer, c. k. dvorní zvonař v Novém městě Vídeňském.“ Zvon byl rekvírován pod číslem 575 20. prosince 1916 a byl odvezen na nádraží do Čkyně o den později.[11]
Zvon Václav
V roce 1935 byl náhradou za rekvírovaný zvon Josef pořízen za finance osadníků z Vacova a okolních vesnic zvon Václav. Dr. Pernegr je tak vybídl v kázání 27. ledna 1935, ve sbírkách se následně vybralo 10 670,5 Kčs. Zvon ulila firma Rudolf Perner v Suchém Vrbném, vážil 284 kg a měl průměr 80 cm. Byl laděn do tónu „h“. Na zvonu se nacházel reliéf sv. Václava s invokací „Sv. Václave, nedej zhynouti nám ni budoucím.“, na druhé straně zvonu byl nápis shrnující okolnosti pořízení zvonu: „Obětavostí osadníků byl jsem zavěšen na místo zvonu, jenž padl za oběť molochu světové války 1916. – Můj hlas volá proto vroucně k nebi. Bože, žehnej osadě Vacovské.“ Po sedmi letech v kostele však zvon stihl osud jeho předchůdce, neboť byl roku 1942 rekvírován pro válečné účely.[11]
Bohoslužby v kostele slouží administrátor excurrendo ze Čkyně, R.D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek.
| Den | Hodina |
|---|---|
| neděle | 11.30 |
| středa | 16.30 (zimní čas) 17.30 (letní čas) |
Vchod a věž kostela
Loď kostela
Kůr s erbem Schwarzenberků
Základní kámen s vročením 19. 6. 1888
Vítězný oblouk s malbou A. Martana
Přístup ke kostelu
Poutní mše sloužená P. Prokopem Brožem a administrátorem vacovské farnosti, P. Janem Janouškem, 2011
Pohřeb P. Janouška, biskup Vlastimil Kročil okuřující rakev, 2022
Kruchta s varhanami
Nové okno: sv. Václav
Nové okno: sv. Anežka
Letecké foto kostela (Mapy.cz)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
