Remove ads
Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický filiální kostel[1] v Běsně v okrese Louny. V ústřední památkové evidenci a v Pocheho soupisu památek je chybný údaj, že je zasvěcený svatému Vojtěchovi.[2][3] Podle katalogu litoměřické diecéze je ale patronem kostela svatý Mikuláš.[4] O patrociniu sv. Mikuláše svědčí rovněž inventáře kostela z 1. čtvrtiny 19. století i soupis poddaných podle víry z roku 1651.[5] Chybné patrocinium uvádí lokální německá vlastivěda. Podle ní byl v roce 1788 kostel zasvěcen památce Navštívení Panny Marie,[6] ale jedná o ojedinělou informaci. V žádných jiných pramenech se taková zmínka již pak nevyskytuje. Od roku 2013 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
| Kostel svatého Mikuláše v Běsně | |
|---|---|
 Kostel svatého Mikuláše | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Kryry |
| Lokalita | Běsno |
| Souřadnice | 50°10′47,88″ s. š., 13°30′43,55″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Strojetice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Strojetice |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1701 |
| Specifikace | |
| Délka | 23,8 metrů |
| Šířka | 14 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 105139 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Remove ads
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy je uveden v registru papežských desátků.[7] První farář, kterého známe jménem, byl v roce 1379 zemřelý Matěj, jehož vystřídal Mikuláš Trč ze Žatce.[8] V osmdesátých letech 14. století vykonávala patronátní právo ke kostelu jedna žatecká rodina.[9] Kostel byl filiálkou kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Strojeticích Za třicetileté války, v roce 1634, strojetický kostel vyhořel. Spolu s ním byl proto ten v Běsně přifařen ke Kryrům. Na začátku 18. století byl kostel ve Strojeticích obnoven a tím se kostel v Běsně vrátil do strojetické farnosti. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1787.[10]
V roce 2012 proběhl průzkum kostela, při němž bylo zjištěno, že nejen presbytář, ale také zhruba tři čtvrtiny lodi směrem od presbytáře k západu jsou gotické.[11] Srovnání s analogickými profily a velikostí klenebních žeber v kostelech v Dobroměřicích a Vrbně nad Lesy naznačuje, že kostel mohl být postavený kolem roku 1330.[12] Jeho staviteli byli pravděpodobně cisterciáci ze zbraslavského kláštera, kterým v té době Běsno patřilo.[13]
Ve středověké podobě zůstal kostel až do osmdesátých let 18. století. Jeho neutěšený stav přiměl v roce 1786 rychtáře a obecní starší k podání žádosti ditrichštejnskému vrchnostenskému úřadu o příspěvek na opravu kostela. Práce byly dokončeny roku 1788 a 26. října byl kostel slavnostně svěcen. Nicméně ještě v 90. letech se prováděly drobné stavební úpravy a pořizovalo se vnitřní vybavení.[14] Výsledkem přestavby bylo prodloužení kostela západním směrem: v interiéru vznikla kruchta a byla postavena věž. Loď byla opatřena novými, většími okny. Pravděpodobně tehdy se zazdilo původní lomené okno zakončující presbytář. Sakristie je pozdějšího data, prvně je v kostelním inventáři popsána v roce 1834. K celkové rekonstrukci věže došlo roku 1832, v letech 1906–1907 se uskutečnila nástavba hodinového patra věže.[15]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Strojetice.
Remove ads
K východu orientovaný jednolodní kostel stojí uprostřed návsi. Má obdélný půdorys s pravoúhlým presbytářem, k jehož jižní straně je připojena sakristie. Fasády zdí jsou členěné pouze obdélníkovými okny se segmentovým zakončením. Na západní straně stojí v ose lodi hranolová věž. V západní části plochostropé lodi stojí na čtyřech kamenných sloupech kruchta s půlkruhově vypnutým a štukem zdobeným středem. Strop je rozčleněn dvěma čtyřlistými štukovými zrcadly. Štukovou výzdobou ze druhé poloviny osmnáctého století jsou zdobená také okna a zeď nad vítězným obloukem. Presbytář je zaklenutý křížovou klenbou na klínově vyžlabených žebrech spojených kruhovým svorníkem s rozetou. V jeho východní stěně je zazděné hrotité okno.[3]
Remove ads
Panelový hlavní oltář s novodobým obrazem pochází spolu s dalším vybavením z poloviny osmnáctého století. Doplňují ho boční oltáře z téže doby, zasvěcené svatému Linhartovi a Panně Marii, a křtitelnice.[3] Varhany, které nahradily starší nástroj z 18. století, postavila podbořanská varhanářská dílna Langenhauer v roce 1895.[16]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads