Kostel Všech svatých (Řesanice)
kostel v Řesanicích From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Všech svatých v Řesanicích u Kasejovic v okrese Plzeň-jih je římskokatolický filiální kostel v kasejovické farnosti.[1] Nachází se na návrší nad severovýchodním okrajem vesnice. Kostel byl založen v raně gotickém slohu přibližně v polovině třináctého století a patří k nejstarším stavbám okresu. V blíže neznámé době patnáctého století byl opevněn hradbou opatřenou střílnami. Dochovaná podoba kostela (zejména interiéru) je výsledkem barokních úprav v osmnáctém století. Kostel s přiléhajícím areálem hřbitova je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel Všech svatých v Řesanicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Kasejovice |
| Lokalita | Řesanice |
| Souřadnice | 49°26′32,29″ s. š., 13°42′49,21″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Sušice-Nepomuk |
| Farnost | Kasejovice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Všech svatých |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Kasejovice, Česko |
| Kód památky | 23397/4-441 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1357, kdy jeho patrony byli páni ze Žasanic, kterým patřila sousední tvrz.[3] Podle rozboru architektonických detailů připisovaných stavebním hutím nepomuckého kláštera a strakonických johanitů byl kostel založen nejspíše v prvním desetiletí druhé poloviny třináctého století.[4] V osmnáctém století byla postavena barokní klenba a roku 1913 proběhla oprava.[5] Během baroka byla přistavěna také předsíň a upravována márnice.[6]
Kostel je památkově chráněn od roku 1963[7] a od roku 1995 byla památková ochrana rozšířena také na ohradní zeď, jižní a severní bránu, márnici a pamětní kříž.[6]
Jednolodní kostel má čtvercový presbytář a obdélnou loď, u jejíž západní strany stojí hranolová věž. Ta je posunuta k severozápadnímu nároží.[3] K jižní straně věže přiléhá mladší přístavek předsíně.[4]
Loď nejspíše měla klenutý strop už ve třináctém století. Dochovaná dvě pole raně valené klenby[5] bez žeber jsou barokního původu. V západní části lodi se nachází dvěma poli křížové klenby podklenutá kruchta, která se do přízemí lodi otevírá dvěma tupě lomenými arkádami. Profily jejích archivolt se směrem k lodi projevují ústupky a spočívají na sloupu s polygonální římsovou hlavicí.[8] Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby s románskými prvky a osvětlený gotickými lomenými okny s hladkým ostěním. Směrem do lodi se kněžiště otevírá masivním vítězným obloukem.[3] Přízemí věže je valeně klenutá prostora, osvětlená téměř tři metry vysoko umístěným štěrbinovým okénkem. Původně místnost osvětlovala okrouhlá šestidílná rozeta. Její kružby byly později odsekány a celé okno překryla barokní předsíň.[9] Do podvěží vede lomený portál s raně gotickým ostěním z kostelní lodi.[8] Ve špaletách vstupu jsou patrné kapsy po trámové závoře.[9]
Z valeně klenuté předsíně vede hlavní vstup do chrámové lodi. Tupě lomený portál má složité ostění tvořené pravoúhlým ústupkem s hranami upravenými do podoby průběžných prutů. Ty lemují v ústupku vložený sloupek s válcovou patkou a talířovitým prstencem místo hlavice.[8] Druhý vstup do kostela je v jižní stěně presbytáře, kde se nachází barokní portál uzavíraný původně závorou, po níž se dochovala dvojice kapes s hloubkou 72 centimetrů.[10] Je pravděpodobné, že před portálem stávala později zbořená sakristie.[9]
Původní vstup na kruchtu se nedochoval, vede na ni dřevěné schodiště z předsíně. Z kruchty se vchází jednoduchým portálkem do prvního patra věže. Také zde jsou kapsy po závoře s dochovanými zbytky dřevěného obložení. Do dalších dvou pater věže stoupají dřevěná schodiště. Okna v horním patře věže bývala sdružená a do barokních úprav mívala bobulovité hlavice. Jeden ze sloupků oken je uložen v předsíni.[9]
Dokladem fortifikační funkce kostela jsou kapsy mohutných závor u jednotlivých portálů, a k jeho bezpečnosti přispívala také klenba a nezvykle tlusté obvodové zdi, které bývají obvykle připisovány nezkušenosti stavitele. Do chrámové lodi se mohli v případě potřeby vejít nejspíše všichni obyvatelé vesnice. Menší chráněné prostory v podvěží a patře věže mohly pojmout maximální deset osob a bývaly patrně určeny pro rodiny vrchnosti.[11]
V patnáctém století opevnění kostela doplnila hradba dochovaná v podobě hřbitovní zdi.[11] Zeď dosahuje výšky přes dva metry a přibližně ve středu severní strany ji prolamoval nevelký obloukový portál,[11] který může souviset se nějakou zaniklou stavbou – podle lidové tradice v jeho blízkosti stávala fara. Obranu hradby umožňovaly střílny, z nichž jedna byla částečně odkryta na západní straně. Podle fotografie z roku 1920 měly štěrbinové vyústění.
Vstup na jihozápadě není původní, ale v jeho sousedství je fragment pozdně středověkého portálu. Na opačné straně hřbitova stojí barokní márnice[6] či kostnice. Vně hřbitovní zdi jsou terénní relikty zemního opevnění a na severní a západní straně se dochovaly zbytky valu a příkopu.[12]
Většina zařízení kostela pochází přibližně z poloviny osmnáctého století. Hlavní oltář je z roku 1754 a doplňují jej dva protějškové sochařské panelové boční oltáře a sochařský oltář svatého Víta. Kazatelnu zdobí figurální reliéfy. Uvnitř kostela se nachází čtrnáct náhrobníků, z nichž nejstarší je z roku 1577.[5]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
