Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Libčeves)
kostel v Libčevsi From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je římskokatolický farní kostel[1] v Libčevsi v okrese Louny. Původně románský kostel, který patří k nejstarším dochovaným stavbám svého druhu v Čechách, je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[2] Kostel je dominantou obce, stojí v jejím středu na nevysokém návrší.[3]
| Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi | |
|---|---|
 Kostel od jihovýchodu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Libčeves |
| Souřadnice | 50°27′7,91″ s. š., 13°50′15,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Libčeves |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | stětí svatého Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, gotický, barokní |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43287/5-1222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ačkoliv první písemná zmínka o Libčevsi pochází z roku 1295[4] a o kostele až z roku 1352,[5] samotný objekt je mnohem starší. Dendrochronologické rozbory překladů schodiště, provedených z dubů a borovice, je datovaly do konce 30. let 13. století.[6] To je v souladu s dosavadní uměnovědnou literaturou, která výstavbu kostela na základě slohových prvků kladla do této doby.[7] Do tohoto románského období patří věž a její valené klenby v přízemí a prvním patře a na ni navazující západní část lodi s půlkruhovými okny. Původní je rovněž jižní portál do lodi, ukrytý za později přistavěnou předsíní. Zajímavým románským zdobným prvkem je také berličkový kříž na fasádě věže.
V dalším období byl původní románský presbytář nahrazen stávajícím. Na dobu jeho vzniku se názory liší. Většina starší literatury se přiklání k jeho vzniku do období před husitskými válkami.[8] Jaroslav Skopec se v nejnovějším kompendiu, věnovaném středověkým venkovským okresům na Lounsku, přiklání až k přelomu 50. a 60. let 15. století.[9] Někdy na přelomu 16. a 17. století byla ke kostelu přistavěna jižní předsíň. V roce 1787 byla postavena stávající kruchta. Roku 1853 došlo k postavení sakristie.[10]
_(1).jpg)
Kostel je jednolodní. Nejstarší románskou částí kostela je obdélná loď s mohutnou hranolovou věží z opuky v západním průčelí a vezděným křížem z čedičových kamenů. Později byl upraven goticky a barokně.[3] Přízemí věže je sklenuté valenou klenbou a v prvním patře se nachází zazděný portál. Fasáda lodi je ukončena obloučkovým vlysem. Na jižní straně do ní vede románský a ze severu gotický portál. V západní části lodi stojí barokní kruchta na dvou pilířích. Na loď navazuje gotický polygonální presbytář s odstupňovanými opěráky. Na severní straně se k němu připojuje sakristie a předsíň s hřebínkovou klenbou k lodi na jihu. Presbytář zaklenutý žebrovou klenbou na konzolách od lodi odděluje lomený vítězný oblouk. Portál na severní straně vede do sakristie.[11]
Zařízení kostela tvoří oltář z doby okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, menší oltář svaté Anny a kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Ze stejné doby pochází také kazatelna se sochou Dobrého pastýře. Interiér zdobí nástěnné malby z roku 1787 z ruky kadaňského malíře Josefa Sachse.[12] Na stropě lodi to jsou obrazy stětí svatého Jana Křtitele a Kázání svatého Jana Křtitele na poušti. Na stropě v podkruchtí je namalován obraz Kristus vyhání penězoměnce z chrámu a na její poprsnici jsou obrazy čtyř církevních Otců. Klenbu presbytáře zdobí Křest Kristův, čtyři evangelisté a Bůh Otec s anděli.[11]
Uvnitř kostela se nacházejí také náhrobníky Václava Vřesovického z roku 1585, Wolfa Senfelda z roku 1575 a kněze Bohuše z roku 1612. Další, většinou poškozené, náhrobníky jsou zasazené do vnější zdi.[11] Dvoumanuálové varhany postavil v roce 1773 litoměřický varhanář Johann Rusch.[13]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
