Kostel Nanebevstoupení Páně (Borotín)
kostel v Borotíně From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně je jednolodní gotický a částečně barokní kostel nacházející se v jihočeském městysi Borotín v okrese Tábor.[1] Vystavěn byl ve 14. století.[1][2] Od roku 1958 patří mezi kulturní památky.[1]
| Kostel Nanebevstoupení Páně | |
|---|---|
 Původní gotický závěr borotínského kostela Nanebevstoupení Páně | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Jihočeský |
| okres | Tábor |
| Obec | Borotín |
| Souřadnice | 49°30′17,8″ s. š., 14°36′50,9″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická církev |
| Diecéze | Českobudějovická |
| Vikariát | Tábor |
| Farnost | Borotín u Tábora |
| Zasvěcení | Nanebevstoupení Páně |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
| Adresa | Borotín, Česko |
| Kód památky | 20587/3-4743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně byl vystavěn ve 14. století pány z Borotína, pravděpodobně Vítkem z Borotína v roce 1356.[2] Původně byl kostelem filiálním a spadal pod farní kostel Narození Panny Marie v Novém Kostelci.[3] Kostel byl nejprve zasvěcen sv. Máří Magdaleně, ale později byl přesvěcen.[2]
Na žádost majitele panství Mikuláše z Borotína byl roku 1386 byl od novokostelecké fary oddělen a povýšen na farní a listinou z 19. března 1386 pražský arcibiskup Jan z Jenštejna povolil zřízení farnosti.[3]
Po bitvě na Bílé hoře připadl borotínský kostel kvůli nedostatku farářů pod jistebnickou faru.[3] Až v roce 1724 byla borotínská farnost obnovena a přifařen k ní byl i filiální kostel v Novém Kostelci.[3]
Zápisy matrik svědčí o tom, že se v kostele často pohřbívalo, včetně majitelů borotínského panství.[2] Roku 1792 prošel kostel přestavbou.[4] V roce 1863 utrpěl kostel velkým požárem, zůstal zde jen klenutý presbytář s hlavním oltářem a sakristie.[2] Novostavbu kostelní lodi po požáru provedl Karel Bach.[4]
V kostele se vícekrát měnily varhany a zvony. Roku 1882 zde byly instalovány varhany, které přezkušoval hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster; jsou zde dodnes.[4] Mezi lety 1900 a 1916 prošel kostel dalšími opravami.[4] Od roku 1929 je v kostele elektrické osvětlení.[4] V letech 1943 až 1944 proběhly další rozsáhlé opravy vnitřku kostela.[4]
Kolem kostela se nachází hřbitov s ohradní zdí a márnicí.[1] Z původní stavby se zachoval gotický presbytář vystavěný na půdorysu z pěti stran pravidelného osmiúhelníku a z jedné strany obdélníkového klenebního pole, vysoký je 6,55 m.[2][5] Klenba je opatřena žebry, která jsou zakončena kuželovitě, za oltářem jsou oblé patky.[2][5] Presbytář má 3 okna s gotickými kružbami.[2][5] Vítězný oblouk je klenutý do špice, vysoký 5,5 m.[5] Do sakristie vede gotický vchod klenutý do špice a na hranách šikmo sříznutý, vysoký 1,85 m.[5] V levé zdi se nachází gotický portál vysoký 2,45 m a široký 1,78 m, na hranách šikmo sříznutý a sklenutý do špice.[5] Obrazy na oltáři maloval Bedřich Kamarýt.[2] Gotická věž dostala barokní báň, která byla po požáru v roce 1863 nahrazena jehlanem.[4]
V kostele jsou náhrobky rodu Malovců, je zde pohřben Jan Malovec z Pacova († 1488).
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
