Konfederace je volný spolek nebo sdružení, zpravidla mezi státy.[1] Podle státoprávní teorie lze konfederaci definovat jako volný svazek států ustavený mezinárodní smlouvou, se stálými orgány pro společné záležitosti, jehož členské státy zůstávají subjekty mezinárodního práva a zachovávají si svou suverenitu.[2][3][4] Členské státy pak mají na základě konfederační smlouvy ustaveny stálé společné orgány, které spravují vybrané společné záležitosti, které se zpravidla týkají společné obrany, zahraniční politiky a diplomacie, případně měnové a celní politiky.[2][5] Členské státy konfederace mají obvykle garantováno právo konfederační smlouvou z ní vystoupit.[2][6] Rozhodnutí konfederace jsou aplikována na členské státy, nikoliv přímo na jejich občany. Obdobně automaticky nevzniká společné občanství konfederace, ale zůstává občanství členských států.[2][5]
Konfederace mohou vznikat jako proces postupného vývoje federace ve volnější státní uskupení (např. Srbsko a Černá Hora) nebo naopak mezistupeň státní integrace (např. Švýcarsko do roku 1848 nebo USA do roku 1787).[3][5]
Konfederace v historii
Konfederaci tvořily v minulosti tyto státy:[2][5][6]
- Švýcarsko v letech 1291–1798 a 1815–1848 [pozn. 1]
- Spojené provincie nizozemské v letech 1579–1795
- Spojené státy americké v letech 1776–1787
- Konfederované státy americké v letech 1861–1865
- Rýnský spolek v letech 1645–1658 (spojenectví několika německých panovníků na ochranu nezávislosti)[7][8]
- Rýnský spolek v letech 1806–1813 (konfederace německých států pod francouzskou hegemonií Napoleona I.)[8][9]
- Německý spolek v letech 1815–1866
- Severoněmecký spolek v letech 1866–1871
- Sjednocená arabská republika v letech 1958–1961
- Senegambie v letech 1982–1989 (Senegal a Gambie)
- Srbsko a Černá Hora v letech 2003–2006[10]
Neuskutečněným záměrem z doby po druhé světové válce byla Polsko-československá konfederace.[11] Znaky konfederace vykazovala i reálná unie Rakousko-Uherského soustátí.
Konfederace v současnosti
Znaky konfederace vykazuje Evropská unie (základem je mezinárodní smlouva), která však vykazuje i určité znaky federace (např. přímá působnost právních předpisů ve formě Nařízení Evropské unie).[12][5] Je tak možné se setkat s označením kvazifederace, tedy stát jenž vykazuje jak prvky federace tak i konfederace.[5]
V současnosti se za de facto konfederaci považuje Bosna a Hercegovina. Ta je tvořena dvěma tzv. entitami: 1) Republika srbská a 2) Federace Bosny a Hercegoviny (ta se skládá z občanského společenství Bosňáků a společenství (bosenských) Chorvatů). Třetí částí je tzv. Distrikt Brčko, který je spravován orgány obou hlavních entit. Ve všech ústavních orgánech je ústavně zakotveno paritní zastoupení představitelů Srbů, Bosňáků a Chorvatů. Toto zřízení bylo výsledkem uzavření tzv. Daytonské dohody, jež docílila ukončení ozbrojených konfliktů na území Bosny a Hercegoviny.[13]
V roce 1997 byl založen Svaz Ruska a Běloruska. V červenci 2024 byla založena konfederace Aliance Sahelských států jejíž členové jsou Mali, Niger a Burkina Faso.[14]
Název státu
| „ | Označení státu v názvu za konfederaci (nebo za federaci) však nesmí svádět k nesprávné obsahové analýze struktury vztahů mezi státy a jejich částmi: Švýcarská konfederace (podle názvu státu) byla federací již od roku 1848, přestože svůj název změnila až s ústavou v roce 1999. Stejně tak federativní uspořádání státu nemusí být součástí názvu státu (dnešní Belgické království). | “ |
| — Monografie Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus | ||
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
