Kolowrat-Krakowští
český šlechtický rod From Wikipedia, the free encyclopedia
český šlechtický rod From Wikipedia, the free encyclopedia
Krakovští z Kolovrat (podle rodinou preferovaného pravopisu Krakowští z Kolowrat, případně Kolowrat-Krakowští) jsou jednou z větví rodu Kolovratů a posledními žijícími příslušníky tohoto rodu. Svůj název odvozují od hradu Krakovec. Současnou hlavou rodiny je Maximilian Alexander Kolowrat-Krakowský (* 1996).
| Kolowrat-Krakowští | |
|---|---|
 | |
| Země | České království |
| Mateřská dynastie | Kolowratové |
| Tituly | Hrabě, Říšský hrabě |
| Zakladatel | Albrecht z Kolowrat |
| Rok založení | 1443 |
| Současná hlava | Maximilian Alexander Kolowrat-Krakowský |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
První písemně doložená zpráva o starobylém rodu Kolowratů pochází již z konce 13. století. Za skutečného zakladatele rodu a prvním historicky doloženým pánem z Kolowrat je však považován až Albrecht z Kolowrat († 1391), jehož předkové pocházeli z vesnice Kolovraty (u Uhříněvsi). Hejtman a maršálek královny Anny Svídnické (manželky Karla IV.), přísedící zemského a dvorního lenního soudu vstoupil do historie v roce 1347, kdy figuroval jako svědek při prodeji Rožmitálu. Se třemi manželkami měl osm dětí, z toho šest synů, kteří položili základy jednoho z nejrozvětvenějších českých šlechtických rodů.
Během 14. a 15. století se rod Kolowratů rozdělil do osmi rodových větví:
Rod Kolovratů hrál nezanedbatelnou úlohu v historii a politice nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Členové rodu zastávali nejrůznější významné funkce. Našli bychom mezi nimi polní maršály, první ministry, nejvyšší kancléře, královské místodržící, guvernéry, ambasadory, arcibiskupy a také podporovatele českého národního obrození. Řada z nich podporovala umění, kulturu, vzdělání, hospodářský a stavební vývoj a podílela se na ekonomicko-sociálním rozvoji státu. Za své zásluhy byli páni z Kolowrat v 17. století povýšeni do říšského a posléze do českého hraběcího stavu.
Linie Kolowrat-Krakowští odvozuje svůj název od hradu Krakovec u Rakovníka, který zakoupil v roce 1443 Albrecht z Kolowrat (1422–1470) a založil tak nejpočetnější větev Kolowratů. Vilém Albrecht Kolowrat-Krakowský (1600–1689), nejvyšší kancléř, získal v roce 1671 říšský hraběcí titul a o tři roky později i titul český.
Význačným příslušníkem linie Kolowrat-Krakowských byl bezesporu vzdělaný a schopný politik, kterého si dokonce oblíbila česká a uherská královna Marie Terezie – hrabě Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (1727–1809), který získal Řád zlatého rouna. Leopold Vilém měl se dvěma manželkami 17 dětí a nejmladší z nich – František Xaver I. Kolowrat-Krakowský (1783–1855) je společným předkem všech dnes žijících potomků pánů z Kolowrat.
Další výraznou osobností větve Kolowrat-Krakowské byl Jan Nepomuk Karel, zvaný Hanuš (1794–1872), poslední příslušník březnické větve, vlastenec a filantrop, který podporoval Matici českou a přispěl nejvyšší darovanou částkou do celonárodní sbírky na stavbu Národního divadla. Díky svému vlastenectví, mecenášství a pomoci potřebným se stal předlohou k postavě hraběte Březenského v románu Boženy Němcové Pohorská vesnice.
Koncem 19. století se správy rodového majetku Kolowratů ujal hrabě Leopold Filip Kolowrat-Krakowský (1852–1910), poslanec říšské rady a českého sněmu, držitel řádu železné koruny 2. třídy. Kromě panství na Přimdě a na Klatovsku spravoval také Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na příkopě č. 17 v Praze.
Nástupcem hraběte Leopolda Filipa a novým pánem panství Kolowrat-Krakowských se stal nejstarší syn Alexandr Josef Kolowrat-Krakowský (1886–1927), zvaný „Saša“. Proslavil se nejen jako prezident filmové společnosti, který pro film objevil Marlene Dietrichovou, ale také jako úspěšný a uznávaný automobilový závodník. Získal celou řadu automobilových cen a stal se pravou rukou Václava Klementa, majitele automobilky Laurin & Klement. Na jeho počest se dodnes koná každoroční sraz historických vozidel Jízda Saši Kolowrata s okružní jízdou v okolí Přimdy a s návštěvou sousedních měst v Bavorsku.
Když v roce 1927 Alexandr Kolowrat-Krakowský zemřel, správy panství se ujal jeho bratr Jindřich Kolowrat-Krakowský. Ten pak po roce 1948 emigroval do USA, kde dlouhá léta žil, ale po roce 1989 se vrátil do své rodné vlasti. Na základě restitučních zákonů bylo Kolowrat-Krakowským vráceno prakticky celé někdejší panství a Jindřich se společně se svým nejmladším synem Františkem Tomášem ujal jeho správy. Jindřich Kolowrat-Krakowský byl za odbojovou činnost v průběhu druhé světové války prezidentem Edvardem Benešem vyznamenán Válečným křížem a v roce 1991 převzal z rukou prezidenta Václava Havla na Pražském hradě Masarykův řád druhé třídy.
V roce 1996 ve věku 98 let Jindřich Kolowrat-Krakowský zemřel a jeho dědicem a nástupcem se stal František Tomáš Kolowrat-Krakowský, který se spolu s otcem jako jediný vrátil z USA do tehdejšího Československa, aby s péčí řádného hospodáře spravovali rodový majetek. František Tomáš zemřel v roce 2004 a pokračovateli tohoto starobylého českého šlechtického rodu jsou Maximilian Alexander a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowští, děti Františka Tomáše Kolowrat-Krakowského.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
