Kokotice ladní

Kokotice ladní (Cuscuta campestris) je parazitická rostlina bez kořenů a listů, má pouze lodyhy, květy a plody, je jedním z téměř 200 druhů rodu kokotice. Je původní v Severní Americe a na karibských ostrovech, odkud se rozšířila do Jižní Ameriky, Jižní, Střední i Západní Evropy, do velké části Asie od Arabského poloostrova přes Kavkaz, Střední Asii a Čínu až po Japonsko, Indii a Indonésii. Doputovala také do Austrálie i na Tichomořské ostrovy.^[1][2]

Kokotice ladní
Kokotice ladní (Cuscuta campestris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lilkotvaré (Solanales)
Čeleď	svlačcovité (Convolvulaceae)
Rod	kokotice (Cuscuta)
Binomické jméno
Cuscuta campestris Yunck., 1932
Synonyma
otočka ladní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porost kokotice ladní

Výskyt v Česku

V České republice je kokotice ladní považována za invazní neofyt, patrně byla zavlečena s osivem kulturních plodin, olejninami, luštěninami nebo bavlnou. V Praze byla nalezena již roku 1883 a byl to patrně její první sběr v Evropě. Postupně se ze středních Čech začala šířit na Moravu, kde byla zjištěna v roce 1924. V současnosti roste hlavně v teplých a sušších oblastech, v Polabí, na Hané, na jižní Moravě a v podhůří Bílých Karpat. V chladnějších podmínkách se hojněji vyskytuje pouze v jižních Čechách.^[1][3]

Ekologie

Mimo polí osídluje často zelené rostliny podél komunikací, na rumištích, skládkách, v nevyužívaných prostorách továren, na odkalištích cukrovarů, na úhorech i v obdělávaných zahradách. Nemá specifické podmínky na hostitele a žije na širokém spektru druhů, její šíření na nová území podporuje i zvýšená tolerance vůči zasoleným biotopům na okrajích silnic. Vyskytuje se jak na rostlinách rostoucích na suchých stráních, tak i na vlhkých, obnažených dnech rybníků.

Kokotice ladní je parazitující rostlina, která nemá vlastní vyživovací kořenový systém a neosahuje chlorofyl. Při získávání živin je zcela odkázána na hostitelské rostliny, připojuje se k jejich nadzemním, lodyžním pletivům pomoci mnoha haustorií, jimiž z rostlin pro svou potřebu odčerpává vodu a živiny, tím je oslabuje a dochází k jejich vadnutí a usychání. V porostech kulturních rostlin pak vznikají následkem kruhovitého šíření parazita plochy zcela bez výskytu pěstované plodiny.

V ČR tento nebezpečný plevel cizopasí hlavně většinu druhů čeledí lilkovitých a tykvovitých a dále rody: aksamitník, dvouzubec, heřmánek, hulevník, chryzantéma, jablečník, jetel, jitrocel, krásenka, lebeda, máchelka, merlík, mrkev, pelyněk, posed, rýt, řebříček, řepeň, sléz, sporýš, srdečník, svlačec, tolice, truskavec, vikev atd. V Evropě je uváděn její výskyt u více než 200 druhů cévnatých rostlin.^[1][4][5]

Popis

Květ a nezralé plody

Jednoletá parazitická bylina se silně rozvětvenou, asi 1 mm hrubou, nažloutlou, bezlistou, ovíjivou lodyhou z které vyrůstají četná haustoria. Její lodyha porůstá pětičetnými, asi 3 mm velkými, bílými, nažloutlými až narůžovělými květy. Ty vytvářejí klubkatá květenství, která obsahují dvě až deset oboupohlavných květů na krátkých stopkách s miskovitými listeny. Pětičetný kalich má vejčité plátky, které se na bázi překrývají. Pět korunních plátků tvořící korunní trubku je trojúhelníkovitého tvaru a na vrcholech jsou dovnitř zahnuté. V krátce zvonkovité koruně je pět tyčinek, jejichž podlouhlé prašníky z květu vyčnívají a kulovitý semeník se dvěma hnědými čnělkami zakončenými kulovitými bliznami. Květy rozkvétají v období od června do srpna a opyluje je hmyz. Ve velikosti a hustotě květenství, stejně jako ve velikosti plodů, bývají u jednotlivých rostlin rozdíly. Ploidie druhu je 2n = 56.

Plodem je kulatá, na vrcholu mírně zploštělá tobolka asi 3 mm velká. Obsahuje čtyři světle hnědá, oválná, jednostranně zploštělá, asi 1 mm velká semena.^{[1][4][6][7][8]}

Rozmnožování

Rozmnožuje se semeny, kterých může statná rostlina ročně vytvořit i přes 100 000. Bývají roznášena větrem, vodou, zvířaty i lidmi na strojích nebo během přepravy sklizených plodin. Mají nestejnou dobu dormance, podržují si klíčivost po dobu šesti až deseti roků, přežívají i průchod trávicí soustavou zvířat. Klíčit začínají při teplotě od 8 °C, optimum je při 18 až 24 °C. Vzcházejí v dubnu až červnu, kvetou v červnu a srpnu a semena dozrávají v červenci až říjnu. Tento parazitický druh se může rozšiřovat i roznesenými útržky lodyh s dosud nezralými semeny, ta spolehlivě uzrají i na jejich suchých úlomcích.

Při klíčení spotřebovává mladá rostliny zásobu živin uloženou v drobném v semenu a musí se co nejdřív připojit k parazitované rostlině pro získání dalších živin. Semeno proto musí vyklíčit v těsné blízkosti zelené rostliny, kolem které se může semenáček ovinout a napojit se na ni haustoriemi. Kořínek slouží jen k upevnění a brzy zaniká, rostlina pak nemá žádný kontakt s půdou.^{[1][4][7][8][9]}

Význam

Kokotice ladní je celosvětově považována za invazní plevelný druh, který nemá pro lidi ani zvířata žádný ekonomický přínos, ale přináší v místech silného výskytu nemalé škody. V české přírodě se její škody nejvíce projevují na porostech jetele a vojtěšky.^[1][7][8]