Klasnatka (Elsholtzia) je rod rostlin, patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnuje zhruba 40 druhů aromatických bylin, polokeřů nebo keřů, rozšířených především v temperátních a tropických oblastech Asie. Některé z nich jsou pěstovány pro okrasu i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Rod je pojmenován po německém lékaři a botanikovi 17. století Johannu Elsholtzovi.[1]
 Klasnatka | |
|---|---|
 Klasnatka (Elsholtzia stauntonii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | klasnatka (Elsholtzia) Willd., 1790 |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Jednoleté či vytrvalé byliny, polokeře a keře, často aromatické, se vstřícnými, řapíkatými, vejčitými nebo eliptickými, na vrcholu zašpičatělými listy. Oboupohlavné, osově souměrné květy jsou uspořádány v lichopřeslenech tvořících hustě nahloučené válcovité nebo víceméně jen jednostranné lichoklasy. Listeny mohou být různého tvaru, vzhledově se liší od asimilačních listů, v květenství bývají střechovitě uspořádané. Čtyři tyčinky i čnělka pestíku vyčnívají daleko z korunní trubky. Barva květů je bílá, nažloutlá, růžová nebo fialová; kvetou obvykle v pozdním létě a na podzim a jsou opylovány hmyzem, kterému za odměnu poskytují hojnost nektaru. Plody jsou 4 tvrdky, z nichž často nedozrávají všechny.[2][3][4]
Ekologie a rozšíření
Zástupci rodu klasnatka se vyskytují na velké části asijského kontinentu, chybí jen na Předním východě, ve Střední Asii a na východní Sibiři. Centrem jeho druhové diverzity je východní Asie, hlavně Čína, z níž je udáváno 33 druhů.[2] Obvyklými biotopy jsou vlhčí horská údolí nebo naopak suché a výslunné travnaté či skalnaté svahy, břehy vodních toků, světlé, například borové lesy, okraje křovin a lesní lemy, některé rostou i v hustých stinnějších lesích či na ruderálních stanovištích. V teplejších oblastech šplhají až do nadmořských výšek přes 2500 m. Některé pěstované druhy zplaněly i v jiných částech světa mimo původní areál, především v Evropě a Severní Americe. Z české květeny se jako příležitostně zplaňující neofyt uvádí jednoletá klasnatka brvitá (Elsholtzia ciliata).[4]
Význam
Mnohé druhy jsou pěstovány jak pro okrasu, tak i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Otužilá pro pěstování v ČR je například polokeřovitá Elsholtzia stauntonii, dekorativní bohatými růžovými, dlouho rozkvetlými květy i podzimním zbarvením listů a vhodná do skupinových výsadeb; doposud má však pouze sbírkový význam.[5] Vyžaduje plné slunce, kyprou humózní půdu a pravidelný jarní řez. Pěstuje se též zmíněná klasnatka brvitá (E. ciliata), jejíž citrusově vonící listy jsou užívány v asijské kuchyni do bylinkových směsí a jako koření k těžším masitým pokrmům.[6]
Galerie
Elsholtzia splendens – volně rostoucí keřík
Elsholtzia splendens – detail květenství
Elsholtzia ciliata – celkový habitus
Elsholtzia ciliata – detail jednostranného květenství
Elsholtzia blanda – botanická ilustrace
Bohatě květoucí Elsholtzia stauntonii
_(8411501256).jpg)
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
