německá hraběnka a lankraběnka From Wikipedia, the free encyclopedia
Kateřina z Hennebergu (1334?, Schleusingen – 15. července 1397, Míšeň) byla hraběnka z Hennebergu a sňatkem od roku 1347 míšeňskou markraběnkou a durynskou lankraběnkou.
| Kateřina z Hennebergu | |
|---|---|
| durynská lantkraběnka a míšeňská markraběnka | |
 Malba Fridricha III. a Kateřiny z Hennebergu v Albrechtsburgu v Míšni | |
| Narození | 1334 Schleusingen |
| Úmrtí | 15. července 1397 Míšeň |
| Pohřbena | Klášter Altzella |
| Manžel | Fridrich III. Míšeňský |
| Potomci | Fridrich I. Saský Vilém II. Míšeňský Jiří Míšeňský |
| Rod | Babenberkové |
| Otec | Jindřich IV. z Hennebergu-Schleusingenu |
| Matka | Judita Braniborsko-Salzwedelská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se jako druhá ze čtyř dcer hraběte Jindřicha IV. z Hennebergu-Schleusingenu a jeho manželky Judity Braniborsko-Salzwedelské. Provdala se za Fridricha III. Míšeňského a rod Wettinů tak zdědil franské majetky jejího otce.
Při přechodu oblasti Coburg od rodu Hennebergů k rodu Wettinů však došlo ke komplikacím. Závěť Jindřicha IV. zajistila část území jeho manželky jako dědictví manželce a dcerám a zbytek bývalého hrabství Henneberg jeho bratru Janovi. Tak byl majetek Hennebergů rozdělen. Jedním z důsledků ženského následnictví bylo, že po smrti Jindřicha IV. v roce 1347 nemohli jeho zeťové okamžitě dědit; to umožnila až smrt Judita Braniborské 1. února 1353. O osm dní později, 9. února 1353, se Fridrich Míšeňský objevil u císařského dvora Karla IV. v Praze, aby mu byla udělena oblast kolem Coburgu.
Složitá dědická pravidla neodpovídala očekáváním Kateřinina tchána Fridricha Vážného. To se odráží v epizodě v dochované kronice, která vypráví, jak byla Kateřina poslána zpět domů, když se nepodařilo dodat její věno. Jiný příběh z Kateřinina života říká, že poté, co její prvorozený syn brzy zemřel, nosila pouze černé šaty a zřekla se všech šperků, dokud se jí nenarodil další syn. Oba příběhy jsou pravděpodobně legendy, ale poukazují na dvě neobvyklé okolnosti: neobvyklé nástupnictví a 20 let mezi jejím sňatkem a narozením dědice. Mezi lety 1370 až 1380 pak porodila tři přeživší syny:
Když její manžel v roce 1381, byli synové ještě nezletilí. V souladu s manželovou poslední vůlí se Kateřina ujala jejich poručnictví a vládla až do své smrti svým vlastním územím Coburg a Weißenfels a společně se syny území podél střední Sály a mezi Sálou a Muldou, které získali při dělení v Chemnitz v roce 1382.
Jako durynská lankraběnka a míšeňská markraběnka zpečeťovala mnoho listin a za tím účelem měla vlastní pečeť. Za vdovské sídlo si vybrala Coburg, kde žila i její matka, Judita Braniborská. Často tam pobývala i během života manžely, který často cestoval.
Na Kateřinu je pamatováno také tím, že objednala u Heinricha von Vippacha knížecí zrcadlo Katherina divina.
Kateřina zemřela 15. července 1397 asi ve věku 63 let v Míšni. Pochována byla v klášteře Altzella u Nossenu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine of Henneberg na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina z Hennebergu na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
