Karel Schuster

Mons. ThDr. Karel Schuster (12. listopadu 1861, Bystřice nad Pernštejnem^[1] – 19. října 1927, Praha^[2]) byl český římskokatolický kněz, apoštolský protonotář a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Jeho Milost Karel Schuster
Apoštolský protonotář Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta
Jmenování	22. září 1903 (kanovník)
Svěcení
Kněžské svěcení	5. července 1887
Osobní údaje
Země	Rakousko-Uhersko Rakousko-UherskoČeskoslovensko Československo
Datum narození	12. listopadu 1861
Místo narození	Bystřice nad Pernštejnem, Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	19. října 1927 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí	Praha, Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov (Bystřice nad Pernštejnem)
Národnost	česká
Povolání	katolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 12. listopadu 1861 v Bystřici nad Pernštejnem.

Po studiu teologie byl 5. července 1887 vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem ve farnosti Stráž u Tachova a tím byl až do 15. srpna 1888. Poté byl převeden jako kaplan do farnosti v Čelákovicích a zanedlouho se stal katechetou v Příbrami. Dne 1. srpna 1895 byl jmenován farářem v Bohuslavi. Roku 1899 začal působit jako profesor vojenské školy v Praze, kde vyučoval náboženství, češtinu, botaniku, mineralogii a geologii. Mimo jiné přednášel na Německé univerzitě v Praze. Roku 1902 získal doktorát z teologie.

Dne 22. září 1903 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze pro cathedra germanica a slavnostně instalován byl 13. března 1904. Dále zastával jako kanovník pozice; decanus ad s. Apollinarem (1907), canonicus senior a canonicus cantor (1911), praelatus archidiaconus (1921).

Dne 13. dubna 1904 byl jmenován radou arcibiskupské konzistoře a v červnu stejného roku radou arcibiskupského soudu pro manželské záležitosti. Roku 1919 se stal viceoficiálem a o tři roky později oficiálem arcibiskupského církevního soudu. Roku 1920 byl ustanoven superiorem Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Roku 1918 mu papež Benedikt XV. udělil titul Prelát Jeho Svatosti a roku 1921 titul Apoštolský protonotář.

Plynně hovořil německy, italsky, francouzsky a anglicky a překládal z těchto jazyků sloupky do českých časopisů.

Dne 10. srpna 1924 v Bystřici nad Pernštejnem na svátek sv. Vavřince, patrona zdejšího farního chrámu, požehnal třem novým zvonům se jmény Marie, Karel a Luitgarda (nahrazujícím zvony zničené během 1. světové války). Náklady na pořízení zvonu Karel (dle svého křestního patrona) sám uhradil. Tyto tři zvony byly roku 1942 zrekvírovány a zničeny za 2. světové války. Nahrazeny (po osmdesáti letech) třemi novým v říjnu 2022.

Byl postulátorem procesu svatořečení Marie Elekty.

Zemřel 19. října 1927 po dlouhé nemoci a pohřben byl na hřbitově v Bystřici nad Pernštejnem.