Karel Scheinpflug
český novinář a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Možná hledáte Karel Scheinpflug (právník), syn Karla Scheinpfluga.
| Karel Scheinpflug | |
|---|---|
 Karel Scheinpflug, před 1929 | |
| Narození | 28. prosince 1869 Slaný Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. května 1948 (ve věku 78 let) Mariánské Lázně Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov Slaný |
| Pseudonym | Jiří Radovan |
| Povolání | spisovatel, novinář, autor sci-fi, dramatik a básník |
| Děti |
|
| Rodiče |
|
| Příbuzní |
|
| multimediální obsah na Commons | |
| původní texty na Wikizdrojích | |
| Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Scheinpflug, křtěný Karel Tomáš (28. prosince 1869 Slaný[1] – 5. května 1948 Mariánské Lázně) byl český novinář, kritik a spisovatel.
Původ a rodinné podnikání
Jeho otec, Karel Scheinpflug starší (1840–1923), byl původně řemeslník-mědikovec a roku 1864 založil ve Slaném mědikoveckou dílnu, která byla v roce 1882 přeměněna na strojní továrnu.[2][3]
Po ukončeném studiu na gymnáziu nastoupil syn Karel Scheinpflug do otcova rodinného závodu „mědikovského“; v letech 1904–1919 byl společníkem svého otce.[4]
Rodina
.jpg)
20. června 1897 se Karel Scheinpflug oženil s Boženou Fričovou z Kladna.[5] Jeho manželka ale v roce 1911 zemřela a on musel sám vychovávat společné děti.[6] Později se znovu oženil s Miladou Krinerovou (1871–1955).[7]
Nejznámější z dětí manželů Scheinpflugových byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová (1902–1968), od roku 1935 manželka Karla Čapka. Syn Karel (1899–1987) se stal advokátem a jako JUDr. Karel Scheinpflug byl literárním agentem a pozdějším strážcem autorských práv pro dědice svého švagra Karla Čapka. Dcera Božena (1901–1984) se provdala za spisovatele Edmonda Konráda.[4]
Novinářská a literární činnost
Po první světové válce a vzniku Československa se Karel Scheinpflug věnoval plně jen žurnalistice, psaní básní, povídek, románů a hlavně literárních recenzí. Uplatnil se jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách.[8] Byl činný v Syndikátu českých spisovatelů, ve kterém byl v letech 1921–1927 místopředsedou, 1927–1945 předsedou.[4] Podle vzpomínek A. C. Nora „Život nebyl sen“ se Karel Scheinpflug vzdal funkce předsedy Syndikátu českých spisovatelů již v roce 1939, ale zůstal členem výboru.[9]
Ve svých vzpomínkách podal spisovatel A. C. Nor také svědectví o charakteru Karla Scheinpfluga a jeho působení v Syndikátu spisovatelů. V nich popsal schůzi výboru syndikátu v květnu 1945, na které se skupina komunistických spisovatelů – tehdy nečlenů syndikátu – vedených Janem Drdou a Václavem Řezáčem prohlásila za revoluční výbor a vyloučila některé členy původního výboru:
| „ | ...Karel Scheinpflug, někdejší syndik, který už nechodil do schůzí pravidelně, jen občas....řekl asi toto: "Pánové Drdo a Řezáči, to, čeho jste se dnes dopustili, zůstane skvrnou na cti českých spisovatelů a bude jim k hanbě, protože to je čirý gestapismus. Považujte i mne za vyloučeného ze Syndikátu, jako se já sám nadále nepovažuji ani za člena Syndikátu, ani za člena výboru, odcházím a víckrát se tu neobjevím." | “ |
| — A. C. Nor: Život nebyl sen, str. 451 | ||
Literární tvorba
Jeho romány odráží reálný život různých společenských vrstev, rozebírá rodinné a manželské vztahy. V několika pracích použil fantastické a sci-fi motivy.
Poezie
- I.N.R.I (1898)
- Opuštěný důl (1903)
Povídky
Romány
Divadelní dramata
- Mrak (1919)
- Geysír (1922)
- Druhé mládí (1924), komedie [20]
Ostatní práce
- Divadlo na venkově (1922), soubor statí
- Italský zájezd (1922), cestopis
- Kapitoly o spiritismu (1923)
- Paříž (1924), cestopis
- Německem, Holandskem a Belgií (1929)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.